Zasmušilý krasavec přehled
Julien Gracq (p)
Jméno Julien Gracq zůstávalo až do roku 1951 pro naprosto drtivou většinu francouzských čtenářů něčím zcela neznámým, byť ho v té době je bylo možné nalézt na titulní straně již šesti vydaných publikací. Tou šestou byl román Pobřeží Syrt, v češtině vydaný v roce 1971, který získal velmi váženou Goncourtovu cenu, jíž se však Julien Gracq rázně zřekl, i když by mu byla bývala předána velice ceněnými literárními osobnostmi: Sidonií-Gabriellou Colette a Raymondem Queneauem. Pro literární svět to byl naprostý šok, neboť podobného gesta se dosud žádný francouzský spisovatel nedopustil. Julien Gracq tak konečně vstoupil ve známost. Svou první knížku, Na argolském zámku, přitom začal psát v roce 1937, aby vyšla v roce 1939 (česky Dauphin v roce 1996), kdy mu bylo 29 let a kdy se jí dostalo nepředstíraně nadšeného přijetí u André Bretona, jenž ji vnímal jako první skutečný surrealistický román.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , DauphinOriginální název:
Un beau ténébreux, 1945
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zasmušilý krasavec. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zasmušilý krasavec v seznamech
v Přečtených | 6x |
v Mé knihovně | 2x |
v Chystám se číst | 3x |
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
1971 | Pobřeží Syrt |
1966 | Balkón v lese |
1996 | Na argolském zámku |
2010 | Zasmušilý krasavec |
1985 | Brehy Sýrt a iné prózy |
Do tohto pomaly, pomaličky plynúceho, v zvláštnom snovom opare zabaleného, nie veľmi záživného príbehu "zasmušilého krásavca" som sa akosi nemohla poriadne začítať. Na začiatku textu cítiť autorove sympatie k Shakespearovi, neskôr k Balzacovi, Poeovi, Rimbaudovi, inokedy k Dantemu, Hugovi, Vernovi, inde zas rôznymi postavami v dialógoch vyjadruje náklonnosť k Mauriacovi, Goethemu, Stendhalovi či Dostojevskému... a sám by tak rád "zapadol do ich partie". Žiaľ, ostalo len pri odvolávaní sa na iných.