Zdroj přehled

08.02.2025

Achjo. Kdyby to nebylo tak užvaněný. Kdyby to bylo víc o stavbách a architektuře než o těch pro mě dost nepochopitelně motivovaných vztazích...Kdyby to nakonec skončilo švédskou trojkou, bylo by to pochopitelnější než ten skutečný konec. Autorka nezapře ruský původ, přehnané hrabání se v lidských pohnutkách, často nepochopitelně překombinované motivy různých aktů, téměř nadpřirozený způsob vciťování se a chápání pohnutek jednou osobou druhé...Ta knížka by nebyla špatná, kdyby se autorka vyhnula všem těm kudrdlinkám a zbytečného balastu a držela se při své tvorbě stejných zásad, jako Howard Ruark při té své.

12.01.2025

Několik dní jsem přemýšlel, jaké hodnocení knize dát a jak ji vlastně hodnotit. S Ayn Randovou jsem se poprvé potkal zásluhou jejích esejů ve sborníku Ctnost sobectví a nedlouho poté i seriálové zpracování Atlasovy vzpoury (To je mimochodem pozoruhodné tím, že v každém díle hrají hlavní postavy různí herci). Měl jsem tedy zhruba představu, s čím mohu počítat. Předně jsem měl jasno v tom, že opět budu hodně polemizovat s určitým černobílým viděním autorky. Zejména s tím, že vidí především "elity", lidi tvůrčí a jejich závislost na práci ostatních poněkud přehlíží. Je pravda, že se v románu objevuje např. postava elektrikáře Mika, který do určité míry sdílí Howardův pohled a vášeň, ale dělníci v lomu jsou popisováni jako stádo, které následuje nějaký zvyk a nízké zájmy. Přitom logický další krok v úvaze by byl, z čeho by Howard své domy stavěl, kdyby i tito "obyčejní" následovali svou "vášeň", protože lámání kamene jí může být jen těžko.
Literárně je třeba se smířit s tím, že postavy jsou především typy, které mají své vlastnosti (a chtělo by se říci osud) jasně dány a procházejí jen minimálním vývojem. Také motivy jejich jednání jsou sice často jasné, ale přitom jen těžko uvěřitelné a pochopitelné.
Těch minusů by se dala najít ještě pěkná řádka, ale přesto nakonec těch 5* dávám bez výčitek, protože jde o knihu nesmírně podnětnou, možná inspirující, ale hlavně zanechávající spoustu otázek. Jako třeba jak by se autorka stavěla k současným USA (u EU je to zřejmé). Zda by Trumpa s Muskem viděla jako vizionáře, kteří vedou tupé masy k lepším zítřkům nebo jako psychopaty, kteří stejné masy manipulují kvůli uspokojení svojí hybris.
Jednoznačně doporučuji všem, kteří v knize nehledají jenom příběh, ale jsou ochotni přemýšlet a klidně s autorkou polemizovat. Protože prostoru k obojímu je v této knize spousta.