• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Zdroj - Alisa Zinovjevna Rosenbaum

Ayn Randová v románu Zdroj (1943) poprvé naplno uplatnila svou originální literární vizi a nastínila vlastní filozofický směr, který později nazvala objektivism... detail knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Alisa Zinovjevna Rosenbaum

Atlasova vzpoura

„To bylo tak dobře vymyšlené depresivní, že jsem zvládnul jen třetinu. Kdybych to čet dál, měl bych dokonce života noční můry.“
— declen

---

Atlasova vzpoura

„Spousta pasáží tohoto díla je dnes v „kapitalistické cizině“ bezpochyby aktuálnější než v době vzniku knihy. Z toho až mrazí. Knize však značně ubírá na věrohodnosti černobílé vidění světa, kde ti dobří jsou všichni mladí, krásní, schopní, sportovní, neustále pracující podnikatelé. Další nepříliš povedenou stranou je dějová a vztahová linka, kde hlavní představitelka prožije několik největších lásek života v plynulém přechodu, načež její partneři jsou shodou okolností 3 ze 4 největších velikánů současnosti a zároveň kamarádů, to už by bylo moc i na Hanse Christiana. Celkově se četlo poměrně obtížně a přiznávám, že Galtův projev bych nedal ani za ty tři hodiny. By mě taky zajímalo, kdo z obyčejných lidí by projev vydržel poslouchat, když by to stěží zvládl profesor politické filosofie. Nicméně dílo je to celkově zajímavé.“... celý text
— vladimir5170

---

Atlasova vzpoura

„Rozsáhlé a podivuhodné dílo, které ale ve své závěrečné části přechází dějem i celkovým vyzněním spíše až do absurdna. Tři drobné postřehy: 1) Ayn Randová musela mít ráda vlaky. 2) Optikou této knihy téměř všichni pracujeme buď nedostatečně anebo rovnou blbě. 3) Autorka, vycházejíc ze správné a oprávněné kritiky, se bohužel snaží dokázat až příliš mnoho. Úporná snaha napasovat racionálno i na takové věci jako emoce v čele s láskou je nadbytečná. Ve světě Randové je vlastně jen jeden skutečný pár a ostatní jsou nepodstatní, zřejmě nejsou lásky hodni. Při kritice sebeobětování pak zapomíná na to, že dobrovolné sebeobětování je individuálním rozhodnutím každého z nás a naopak představuje "zákaz sebeobětování" málem jako objektivně nejvyšší mravní imperativ. Jak si Randová představuje, že by bez určitého stupně sebeobětování mohlo fungovat soužití nejbližší rodiny, v čele se zrozením a výchovou dětí?“... celý text
— lungaj

---

---

Atlasova vzpoura

„Četl jsem předchozí Zdroj, který se mi docela líbil, ale teprve toto dílo považuji za autorčin opus magnum. Děj tohoto veledíla se odehrává v jakýchsi fiktivních USA, které představují poslední výspu kapitalismu a svobody, zatímco zbytek světa je jedna lidová republika vedle druhé. A i tato výspa je postupně nahlodávána socialismem povinné solidarity, dotací a regulací v rámci hesla "pomúžeme si". Taky vám to něco připomíná? Ano, opravdu víc než pár paralel by se tu našlo, několikrát jsem musel zkontrolovat, že toto dílo vzniklo před víc jak padesáti lety. Ale nebojte soudruzi, EU je v regulacích natolik dobrá, že je nám už brzy začnou ve světě závidět a budeme je moct vyvážet a prodávat. To jsem si zase jednou zbytečně sliboval, že se u této knihy vyvaruji nějakých politických názorú… Takže, zpátky ke knize. Kniha je nejenom o politice (je tu hodně zajímavých myšlenek i z jiných oblastí života), ale především o ní, a příběh, ač se dá s přivřenýma očima říct, že tu nějaký příběh je a jakžtakž funguje, je tomu dost zbytečně obětován. Kniha je oslavou kapitalismu a je všechno jen ne nestranná. Postavy lze striktně rozdělit do dvou táború, přičemž "kapitalistické" postavy jsou vždy vyobrazováni jako krásné, ušlechtilé, inteligentní sochy ze zlatem žilkovaného mramoru, co se hrdě tyčí na piedestalu svobody a socialisté jsou vyobrazeni jako odporné, pokřivené karikatury uhňácané z prdoslizu. Budiž, v Orwellově Farmě zvířat jsou komouši vyobrazeni jako prasata, ale co když se jednou prasata naučí číst? Naivní je též rychlost s jakou se pod tíhou socialismu USA rozpadá, takhle rychle to nedali ani rudí khmerové. Přesto jsem za ten příběh rád, protože přečíst asi tisíc stran myšlenkových tezí bez tohoto záchytného lana bych měl asi problém. Někde jsem slyšel, že v USA je tato kniha považována za druhou nejvlivnější hned po bibli. EU ji ještě nezakázala.“... celý text
— rabor

---

Atlasova vzpoura

„"Žij a nech žít" rozepsaná do hutné tisícistránkové knihy. Přijde mi, že to autorka nejvíce schytává za odmítání altruismu a jasného vymezení, že na prvním místě člověka je on sám. Mimořádně zajímavá filozofie zabalená do místy naivního příběhu.“... celý text
— sf1