Zdroj přehled

Zdroj
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545364/bmid_zdroj.jpg 4 254 254

Ayn Randová v románu Zdroj (1943) poprvé naplno uplatnila svou originální literární vizi a nastínila vlastní filozofický směr, který později nazvala objektivismus. Kniha se po vydání dočkala okamžitého komerčního úspěchu a je dnes považována za klasiku. V roce 1949 byl román zfilmován s Garym Cooperem v hlavní roli. Děj sleduje kariéru i milostný život mladého geniálního architekta, který si stojí pevně za svými zásadami a neúnavně čelí tlaku veřejnosti, jež se ho snaží zlomit a přimět ke konformitě. Randová v románu otevírá řadu zásadních témat, která později rozpracovala esejisticky v knize Ctnost sobectví (1964) nebo beletristicky ve svém nejznámějším díle Atlasova vzpoura (1957). Jejím cílem je ukázat, že morálním a správným smyslem života jednotlivce není stádnost a sebeobětování ve prospěch ostatních a společnosti, nýbrž dosahování vlastního štěstí na základě nezávislého myšlení a sledování svých racionálních zájmů.... celý text

Toto vydání knihy ještě není v prodeji. Má být od 24.09.2024
Literatura světová Romány
Bude vydáno: , Dokořán
Originální název:

The Fountainhead, 1943


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zdroj. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (53)

Belforn
29.03.2023 3 z 5

Před asi 6 lety jsem četl Atlasovu vzpouru a přijímal jsem ji zcela nekriticky. Poté jsem musel uznat, že to dílo není tak kvalitní, jak by mohlo být.
Od samého počátku jsem si říkal, že ke Zdroji nebudu přistupovat stejně. Znám filosofii i názory Ayn Randové, ale i tak musím říct, že mě kniha vtáhla rychle do děje a opět jsem se zcela nechal pohltit životní filosofií hlavní postavy - Howarda Roarka. Zdroj je filosofický román. Vykresluje boj jednotlivce proti společnosti, která je tvořená zejména lidmi, kteří žijí z "druhé kapsy". V tomto je velmi dobrá. Plný počet hvězdiček opět nedávám pouze kvůli literárnímu umu autorky. Postavy jsou spíše plytké, zcela postrádají citovou stránku a oproti tomu záporné postavy jsou vždy naprosté kreatury. I to je pro styl Randové spíše běžné.
Osobně jsem rád za to, že jsem si Zdroj přečetl. Je to kniha, na kterou rozhodně nezapomenu a jsem vděčný za to, že jsem se sice neztotožnil s autorčiným způsobem vyprávění, ale bylo mi ctí moct u této knihy přemýšlet o světě.

SemperStudeo
18.04.2022 3 z 5

Intelektuální, filosofická a velmi estetická kritika kolektivismu z prostředí newyorských architektů 20.-30. let 20. století. Líbilo se mi sledovat postavy, protože byly všechny do jedné tak patologicky strukturované, že to bylo prostě zajímavé. V hodně jejich motivů nebo reakcí jsem nedokázala věřit, že by vůbec mohly tak vypadat. A několikrát jsem v průběhu narážela na přesvědčení, že určitá autorčina filosofická koncepce něčeho (např. “sobectví” x “altruismu” v Roarkově závěrečné řeči u soudu) je velmi křehká prostě proto, že si autorka sama ty pojmy definovala tak svévolně, ale kdybychom je definovali jakkoli jinak, už by se ta koncepce nesetkávala s realitou. Jinak moc oceňuji estetičnost toho díla, i to, že je z prostředí architektů, je v tom pro mě dosud něco neotřelého, možná bych jen uvítala přesnější popisy konkrétních Roarkových budov, zůstávaly pro mě jaksi neuchopitelné.


petr_
16.03.2022 5 z 5

Kniha se mi velmi líbila, trochu i tím, že mi připoměla jinou knihu o New Yorku a to zimní příběh. Obě měly to společné, že vyprávěly příběh o vyjímečných lidech v tomto městě a jejich až mystickému vztahu k tomu co dělají a k tomu co je odlišovalo od ostatních lidí.
Nerad bych se sám ztotožňoval s Roarkem, protože si nedokážu představit, že bych se s takovým klidem, díval, jak se okolí snaží pošpinit a zničit moji práci aniž bych se snažil jim v tom zabránit, čímž bych klesl na jejich úroveň.
Pravdou je, že Roark byl natolik vyjimečný, že si musel být vědom toho, že i ta malá část staveb, kterou dovedl prosadit do reality má setrvalou hodnotu, ktedrá bude jednou uznána veřejností.
Nesmíme ovšem pominout další vyjimečné osobnosti, které v ději vystupují a to Dominika a Gail. Tito lidé společně s Roarkem společně vnímají odlišnost standartní společnosti, která nechápe jejich hodnoty a především Roarkovo dílo.
Jako protipól Roarka a vlastně jeho nepřítel se tak jeví Elsworth, který se snaží všechno co neodpovídá (podle jeho názoru) vkusu veřejnosti zničit.
O tom je vlastně celá kniha. Co všechno je společnost udělat, aby zničila to co neodpovídá jejímu vkusu, k čemu nutí neortodoxní tvůrce aby je srovnala do šedivého průměru.
Upřimně řečeno, když jsem knihu dočetl, tak mi bylo psychicky docela zle, protože takové věci se děly a stále dějí. Můj pocit ještě zhoršil začátek války na Ukrajině, která vlastně má stejné příčiny.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Zdroj v seznamech

v Právě čtených19x
v Přečtených320x
ve Čtenářské výzvě33x
v Doporučených71x
v Knihotéce162x
v Chystám se číst473x
v Chci si koupit95x
v dalších seznamech16x