declen
komentáře u knih
Atlasova vzpoura
Ayn Rand (p)
To bylo tak dobře vymyšlené depresivní, že jsem zvládnul jen třetinu. Kdybych to čet dál, měl bych dokonce života noční můry.
Město v oblacích
Kristýna Sněgoňová
Krásně vymyšlený rámec ve kterém se kniho odehrává. Konec mě přišel takový moc alá Kotleta a moc nebavil.
Ocelové jeskyně
Isaac Asimov
Docela mě překvapil rok napsání, ještě než jsem šel zapsat hodnocení tak jsem to odhadoval na na osmdesátky.
Mládí v hajzlu 1-3
C. D. Payne
Četl jsem to teda ve dvaceti, ale fakt jsem se bavil. Při čtení mě napadlo, že kdyby povinná četba ve školách obsahovala knihy typu Mládí v Hajzlu tak by se čtení nemuselo spoustě lidem zhnusit.
Kosmická hra
Stanislav Grof
Občas jde Grof trošku proti sobě, občas je opravdu až moc "ezo" a jeho model bude jistojistě jednou nahrazen modelem ještě lepším, ale určitě se jedná jednu z nejzásadnějších knížek co si člověk může přečíst a směr co je tady nahozený je správný.
Železná rada
China Miéville
Asi tuším o co se Miéville snažil, ale podle mě se mu to moc nepovedlo a to jsem chtěl, opravdu chtěl, si vychutnat další jeho industriální konstrukci. Chvílemi to byla ale až nuda. Rozhodně horší než minulé díly.
Hodiny z olova
Radka Denemarková
Po chvilce si na ten ten "metaforický" jazyk i zvyknete. Dokonce v některých fázích i ztrácí na hutnosti. Mám teorii, kterou si ještě ověřím a to, že se nám tímto stylem autorka pokouší přiblížit to jak asi působí čínský jazyk. Zakládám to tedy ale na svých chatrných znalostech mandarýnštiny. Jinak pocit z knihy: deprese na kolečkách. Možná jsem si měl na koronakrizi najít něco veselejšího, ale nelituji. Nicméně kousíček duše v téhle knize necháte. Pár paralel mě tedy úplně nepřesvědčilo a bylo z nich cítit, že si autorka vybíjí frustraci, a jako ty které kritizuje, celou věc zjednodušuje a černobíle obviňuje. Ale bylo jich poskrovnu.
Jak se věci mají
Ole Nydahl
To co jsem o budhismu/meditaci/seberozvoji věděl tomu jsem rozuměl, tomu ostatnímu co jsem neznal jsem nerozuměl vůbec.
Popraviště
Čingiz Ajtmatov
Doporučil bych někomu Popraviště? Ne. No, možná někomu. Jsem rád, že jsem knihu přečetl? Ano. Možná si před čtením zjistěte o čem to bude. Místy se to nečte moc dobře a vyšší rovina propojení všech příběhů je už mimo mě.
Buddha a jeho učení
Leopold Procházka
Kniha vydaná v roce 2002, ale původně je z roku 1926 - tedy psaná jazykem, který je dnes už nečitelný. Občas jsem měl pocit, že některé věty nemohly dávat moc smysl ani tehdá. Dostal jsem se na stránku 24, tedy myšlenkově nemohu hodnotit.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Uau, už dlouho jsem se do knížky tak nezačet. Hozně mě to něčím připomíná styl Davida Gemmela.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Tak kniha... spíše filosofická povídka, nicméně mám pocit, že to chce čas aby si člověk uvědomil kde všude se dají najít paralely s jeho životem. Dle mého nelze jakkoli ohvězdičkovat.
Gideon
Russell Andrews
Moc dobře napsané, aniž bych byl fanda detektivek tak mě kniha hodně zaujala a pomalu jsem ji nemohl dát z ruky.
Svět podle Garpa
John Irving
Chvílemi strašně roztahané, přiznám se , že části jsem v rychlosti prolétával očima. Nejdřív jsem myslel, že Irwing je pseudonym nějaké feministky. Některé pasáže jsou strašná slátanina, ale trochu mám pocit, že to bylo jen z důvodu abysme se trochu přiblížili tomu co by asi psal Garp. Některé vyvrcholení příběhu opravdu zajímavé.
Spad
František Kotleta (p)
Tohle mě teda moc nenadchlo, možná už jsem tolik nakrmenej postapem a trochu přehnaně alergickej na zněužívání žánru. Hodně generické a bez většího nápadu nebo zajímavé pointy. Ani atmosféra mě moc nebrala. Prvních cca. 30% knížky je naprostá nuda. V prostředku to docela šlo a na konci jsem měl co dělat abych to vůbec dočet. Nudné ploché postavy.
Velké problémy v Malém Vietnamu
František Kotleta (p)
"Rychle, paní Chlumská, kuřte." Kotletovy nemůžeme upřít pár dobrých nápadů, pár i hodně vtipných. Zbytek béčková superhero oddychová řezanice.
Legenda
David Gemmell
Začátek mě vůbec nebavil, ale jsem rád, že jsem vydržel a tím pádem se Gemmell stal snad mým nejoblíbenějším spisovatelem v tomhle žánru. Začátek mě vlastně nebavil ani po druhém, ani po třetím přečtení.
Metro 2035
Dmitry Glukhovsky
Návrat ke kvalitě první dílu. Trošku mě tedy štval styl psaní dialogů. Atmosféru ale 35tka určitě má. Na konci jsem si až sadisticky lebedil v odkrývání posledních tajemství metra.