Zelený dům přehled
Mario Vargas Llosa
Město s rázovitým předměstím Mangacherií na okraji peruánské pouště, kde se večer co večer snáší písečný déšť a stíny neslyšně kloužou k osvětleným oknům Zeleného domu, nevěstince, odkud se občas ozývají tklivé tóny harfy, i to je Piura v jednom okamžiku svých dějin, v dobách následujících po příjezdu tajemného cizince dona Anselma. Piura je však i město s moderními třídami, kam sotvakdy zabloudí slepý harfeník Anselmo a jeho nerozluční přátelé Mladík Alejandro a Chlapák nebo čtveřice povalečů, kteří se hrdě nazývají frájové. Na východ odtud, za hřebeny And, se potom rozkládá „zelené peklo“ tropického pralesa v povodí Maraňonu, jednoho z přítoků Amazonky, kde dosud domorodí Huambisové, Aguarunové a Shaprové žijí na úrovni doby kamenné, třebaže v jejich blízkosti rachotí motorové čluny obchodníků, vojáků a policistů, ale i lidí prchajících před zákonem. Do těchto dvou míst nás zavádí autor ve svém složitém, mnohovrstevném toku vyprávění, aby na pestré mozaice lidských osudů zachytil příběhy Indiána Juma, kdysi obávaného Japonce Fushíi či bývalé klášterní chovanky Bonifacie a seržanta, kteří mohou, ale nemusí být totožní s piurskou nevěstkou Divoškou a povalečem Litumou.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zelený dům. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Slovenský preklad z 82. roku za veľa nestojí. Zoštíhlenie Llosovho písania do akejsi nepodarenej šablóny.
Pověst románu nelhala. Jedná se opravdu o nadmíru kvalitní literární steak. A to jak po stránce suroviny, tak po stránce zpracování. Jednotlivé postavy a jejich osudy se před námi vynořují postupně, nikoli však lineárně tak, jak s nimi plynul čas, nýbrž postupným vrstvením, či rozkrýváním skutečností z různých fází příběhu. Jako kdyby teď bylo teď, a to teď v sobě zároveň neslo jistá tehdy či tenkrát a ta pak plnohodnotně spoluutvářela stávající realitu. Text je mnohdy spletitý i z jiného hlediska, v rámci jedné věty promlouvají často bez důkladnějšího grafického členění dvě různé postavy a vypravěč k tomu. Mnohdy je třeba rekonstruovat, výsledný efekt však stojí za to. Formální zvláštnosti zde nejsou samoúčelné, nýbrž narativně nosné.
Jednotlivé postavy jsou údajně vytvořené podle skutečně žijících lidí, s kterými se Vargas Llosa buď osobně setkal, nebo o nich slyšel vyprávět. V jeho podání mají každopádně všechny jedno společné - nezlomnou vůli k životu. Jsou jako pralesní rostliny či říční proudy. Ať už padouch či světec, nebo obé v jednom, všichni chtějí žít a naplnit svůj osud.
A zde, v souvislosti s použitými perspektivami, bude jistě navíc zajímavé uvážit, zda také na naše skutečné osudy a životy není lépe nahlížet nikoli lineárně, v důsledku čehož očekáváme to nejzásadnější v jejich závěru, nýbrž komplexně, jako na jednotnou skutečnost, kdy k naplnění každého z nich může dojít v kterémkoli jeho bodě, aniž by to nějak snižovalo jeho hodnotu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1967 -
Premio Rómulo Gallegos
Kniha Zelený dům v seznamech
v Přečtených | 77x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 8x |
v Knihotéce | 62x |
v Chystám se číst | 55x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
Peru společenské romány peruánská literatura Amazonie jihoameričtí Indiáni hispanoamerická literatura román pralesa
Autorovy další knížky
1984 | Tetička Julie a zneuznaný génius |
2005 | Zelený dům |
2003 | Vypravěč |
2007 | Zlobivá holka |
2004 | Kozlova slavnost |
Složité komponování se střídáním časů mi ztěžovalo čtení. Jinak mám jihoamerickou literaturu docela rád. Exotika se prolíná do života, divošství do osudů bílých Ale Márquez to není, co naplat.