Země a popel přehled
Atík Rahímí
Román afghánského autora líčí putování starého muže s vnukem, jenž ohluchl po bombardování rodné vesnice sovětskými vojáky, za synem pracujícím v dole. Ze zvláštní autorské perspektivy v druhé osobě přítomného času se odkrývá nejen bezútěšný příběh hlavních postav, ale i hořká současnost jedné z nejchudších zemí světa. Vyprahlosti krajiny odpovídá koncizní, úsporný, ale o to působivější jazyk plný silných obrazů. Ještě dlouho po přečtení této sugestivní, nesmírně citlivě napsané zpovědi bude čtenáře mrazit v zádech.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , Mladá frontaOriginální název:
Terre et Cendres, 2000
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Země a popel. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Ve mně tahle miniatura, vlastně spíše povídka, vyvolala smíšené pocity. Na jedné straně uznávám její emocionální sílu, vyplývající z tragiky příběhu (ovšem pro českého čtenáře, užívajícího si zdejší dlouhodobé stability a bezpečí, nese silný emocionální náboj skoro cokoli, co pochází z oněch válkami, horkem, suchem a hladem trápených zemí, jako je Afghánistán), na druhé straně mi způsob vyprávění připadal příliš patetický, melodramatický. Ale budiž, třeba tam lidé opravdu takto přemýšlejí a mluví, jen já to – ze zvyku - nedokážu akceptovat. Každopádně je to knížka, která za přečtení stojí, i proto, že na chvíli člověka vytrhne z jeho pohodlné, bezpečné české reality a donutí ho přemýšlet nejen nad vlastními přízemními problémy.
Krásná a útlá kniha, která popisuje vnímání lásky, bolesti a tradice v Afghánistánu. Autor zvolil velmi zajímavý způsob vyprávění typu: představ si že jsi ten a ten a děláš to a to... Mohu jen doporučit.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Země a popel v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 34x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 16x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 2x |
Subtilní vyprávění, které toho mezi řádky prozradí o životě v Afghánistánu po ruské invazi víc než příběhy mnohonásobně objemnější. Bolest, strach, nejistota, síla tradic, slabost člověka, křehkost života. Prach a smrt na místě, jež poté, co přišlo na svět, navštívila snad jen jediná sudička a nepředpověděla mu nic jiného než neštěstí.
Jeden otec putující za synem s nejčernějšími zprávami, jedno dítě, jehož svět, tak jak jej znalo, už neexistuje, putující za otcem, jeden syn a otec, který nesplnil, co měl.
Vyprávění stejně smutné, jako pohled na zaprášeného motýla, který uvízl mezi okny.