Židovské anekdoty přehled

06.08.2024

O panu Poláčkovi se ví, že židovské anekdoty byly jeho vášní, že je sbíral a ve společnosti s nimi rád bavil své okolí.
Dobrý pozorovatel Poláček totiž z vypozorované groteskní či absurdní situace na pár řádcích dokázal zachytit a vtipně vyjádřit se sarkasmem sobě vlastním přirozenou náturu těch o kom psal … a tak vám před očima ožívá specifické prostředí maloměsta – kritizované s takovou grácií a jemnou melancholií starých časů – takže, neberte příliš vážně mizérii světa, tak, jak je v těch kratičkých minipříbězích popisovaná … stručně, jasně a dost přesvědčivě a výstižně :-) …

„PANE VOTICKÝ, já vám říkám… Mám starosti!“
„Starosti? A já nemám žádné starosti, pane Kraus.“
„Jak to, že nemáte mít žádné starosti, pane Votický.“
„To máte tak: Já jsem si najal člověka, který má ty starosti za mne.“
„A co mu platíte, tomu člověku?“
„Co bych mu platil: tři tisíce měsíčně mu platím.“
„Tři tisíce…! A kde vezmete tolik peněz?“
„To je jeho první starost!“

05.08.2024

Židovské anekdoty, jak už to tak bývá, mají specifický humor, často totiž odrážejí historické a sociální zkušenosti židovské komunity. A tak se v nich dají najít témata jako soužití s NEžidy, asimilace a náboženské otázky. Nemyslím si, že by musely být nutně jen zdrojem zábavy, ačkoliv ani o tu tady není nouze, ale že je to také prostředek, jak se vyrovnat s obtížnými situacemi a posílit identitu komunity. Velmi oceňuji laskavý humor a jemnou ironii, dnešní vtipy, často až na sílu sprosté, se s tím nedají vůbec srovnávat.