Životopis lorda Byrona přehled
André Maurois
Životopis čelného představitele druhé generace anglických romantických básníků. Beletristicky zpracovaná biografie významné postavy světového romantismu. Autor líčí příběh básníkova života od dětství, přes získání šlechtického titulu, výstřední a bouřlivé lásky a umělecké úspěchy, slavné Byronovy cesty do oblasti Středozemního moře a účast ve vzpouře Řeků proti Turkům až po poslední okamžiky jeho života v Řecku a pohřeb v Anglii. (www.mlp.cz)... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2000 , AcademiaOriginální název:
Byron, 1930
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Životopis lorda Byrona. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Nemyslím si, že by Maurois mohl napsat něco, co by se nedalo číst, tudíž jsem se rád zakousl po Balzacovi i do Byrona. Příjemné uvěřitelné čtení.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Životopis lorda Byrona v seznamech
v Přečtených | 63x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 14x |
v Knihotéce | 81x |
v Chystám se číst | 27x |
v Chci si koupit | 3x |
Štítky knihy
životopisy, biografie básníci spisovatelé angličtí spisovatelé
Autorovy další knížky
1998 | Dějiny Anglie |
1994 | Dějiny Francie |
1963 | Život sira Alexandra Fleminga |
1939 | Dvě lásky Filipa Marcenata |
1979 | Životopis lorda Byrona |
Kultivovaná, zajímavá a faktograficky nesmírně zajímavá biografie, již shrnula ve své recenzi velmi pěkně JulianaH.
Tak snad jen několik slov...
Je fascinující sledoval, jak ostré barvy dávných skandálů vybledly během let do sépiova a kdysi skandální a šokující podrobnosti již vzbudí u současného čtenáře sotva více, než pozvednuté obočí.
Byron, tak jako mnozí další romantici z jeho generace (jejich literárním prototypem budiž Stendhalův slavný Julian Sorel) měl tu smůlu (či snad štěstí?), že se pro svůj temperament a touhy narodil buď přiliš brzy, nebo příliš pozdě.
Prožil svůj krátký tvůrčí život v restauračním bezčasí, kdy (parafrázuji disertaci mladého Marxe) "zašlo slunce veřejného zájmu" a zbyl jen blikavý plamen individuální revolty, kolem kterého jak můry létali Byron, Shelley a jejich souputníci, dokud se o něj nespálili..
Slavný dandy a básník, muž s tolika chybami a slabostmi přitom na samém konci života přeci jen dokázal svou velikost.
Přeci jen usiloval o něco vice, než oslňovat vytříběnými verši, ohromovat luciferskou krásou, množstvím milenek a skandálů a žít si přitom v zásadě pohodlný, přepychem a požitky naplněný život. Budiž Byronovi ke cti, že v britském parlamentu se svého času jako takřka jediný statečně zastal zubožené a bezprávné dělnické třídy, nad kterou jiní aritokraté tak leda štítivě křivili ústa a odtahovali se ve strachu - jakkoli neúspěšně a marně.
Nakonec po dlouhém čekání Slunce zdánlivě znova vyšlo, Řekové se začali zoufale bouřit proti brutálnímu tureckému útlaku.
A když už Byron konečně mohl ukázat "kým skutečně je a zač stojí", umírá předčasně, rozčarovaný, po dlouhém utrpení, bez peněz, beze slávy, nikoli v boji a s mečem v ruce jak tolik chtěl, ale na vyčerpávající horečku, v cizí zemi...