Hvězdy z hlubin přehled
Arthur Charles Clarke , Paul Preuss
Zlatý věk Venuše série
< 6. díl
Román o kosmické tajné agentce Spartě. Konec cyklu, v němž se cestuje časem a je ohrožen vývoj lidstva.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , BaronetOriginální název:
The Shining Ones, 1991
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hvězdy z hlubin. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Vyvrcholení celé hexalogie... no, přiznám se, na můj vkus to bylo víc než dost zmatené. Ale určité okamžiky byly docela zajímavé. Celkově však musím říct, že Zlatý věk Venuše mě příliš neuchvátil. Hlavní hrdinka Sparta nebyla nijak moc super, nicméně to snad platí pro všechny ostatní postavy - mimo jejího milence a vrchního vědátora. Čekal jsem Spartu jako něco na způsob T-X, ale ta by si ji dala k snídani. Jinak, celý ten sic-fi svět byl takový osekaný, člověk se v podstatě nic mimo příběh nedozví. Málo omáčky, jak bych řekl. Ale jsem rád, že jsem završil morální povinnost sérii přelouskat. Přeci jen - poslední dva díly se mi v knihovně válely už aspoň dvacet let a až v posledním měsíci jsem se konečně dokopal si sehnat ty předchozí čtyři. Konečně budu klidně spát.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hvězdy z hlubin v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 56x |
v Knihotéce | 49x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 8x |
Když se Jupiterův měsíc Amalthea proměnil v obrovskou mimozemskou světoloď, vinou záškodnických sabotáží bývalého vůdce proroků Svobodného ducha Williama Lairda se lidským výzkumníkům vedených J. Q. R. Forsterem nepodařilo oblast opustit a museli se společně s Amaltheany vydat na dlouhou cestu napříč časem. Závěrečný díl hexalogie Paula Preusse je mixem mimozemských reálií, teraformovacích procesů a pozemské historie. K tomu hrátky s paralelními vesmíry, červími dírami a hlubinným potápěním. Nejspíš to mělo být skvělé a „Zářící“ finále, ale podle mého je to bezradnost, co si s velkým tématem počít. Na začátku měly Hvězdy z hlubin ještě nějaký ten směr strukturu a cíl, ale jak přibývaly stránky, celá složitě budovaná konstrukce se začala bortit a připomínat kašpárské kejkle. Nespojitost původní Clarkovy povídky s etudou Ellen Troyové, posláním proroků Svobodného ducha a světolodě pak pohřbila i závěr, který je v konečném důsledku reprezentován jen velkohubým plácáním moralit a rádoby životních pravd.