Zločin v Poodle Springs přehled
Raymond Chandler , Robert B. Parker
Phil Marlowe série
< 8. díl >
Když Raymond Chandler v roce 1959 zemřel, zanechal za sebou 50 stran rozpracovaného románu a nejúspěšnější z jeho pokračovatelů Robert B. Parker jej dokončil věrný Chandlerovu nezaměnitelnému stylu. Na začátku příběhu je Marlowe ženatý a znuděný maloměstem, kam se s manželkou přestěhoval. Dříve než se mu podaří sehnat prostory pro novou detektivní kancelář, si jej však najme místní gangster a majitel kasina s podezřelými aktivitami. Svým pátráním Marlowe poodhalí druhou stránku lázeňského městečka, kde panuje zdánlivě přívětivá sousedská atmosféra. Poodle Springs je však plné lží a předstírání a také místem, kde zoufalství nutí muže i ženy vést tajný život – a pokud hrozí, že budou prozrazeni, je jedinou alternativou vražda…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1991 , PrácaOriginální název:
Poodle Springs, 1989
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zločin v Poodle Springs. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Marlowe jako zamilovaný novomanžel? Phil byl vždy vlk samotář a tahle nová role, kdy se svěřuje ženušce v posteli, jak si vede s případem, k němu příliš nesedí. Když Robert B. Parker převzal otěže rozepsaného románu, snažil se maximálně napodobit Chandlerův styl, ale Chandler to bohužel není. Přesto jsem se i s tímto Marlowem rád prošel temnými ulicemi Los Angeles, kde pouze do tmy blikají věčné neony.
Krimi, několikerá variace na milostný příběh, (už ne tak drsný) detektiv, zkaženost v nejvyšších kruzích a nostalgie po ideálním, spravedlivém světě. Jazykově vytříbené, tu a tam štěpná metafora, fungující hlášky. Spokojenost.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zločin v Poodle Springs v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 85x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 85x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 3x |
Tenhle styl mám moc rád. Až teda na to věčné hulení. K tomu musí být i whisky. S tou problém nemám, takže ji klidně zařadím do čtecího procesu.
Dopisovat příběh po někom je hodně nevděčné a druhý autor se nevyhne srovnávání. Beru na to ohled a musím sdělit, že se mi to líbilo.