Zmizelé a mizející Písecko přehled
Vladimír Šindelář
Písecko je vyhledávaným a malebným koutem jižních Čech. Místem plným historických památek, kouzelné přírody i technických pamětihodností. Tak známe tato místa my, současníci. Ale co všechno se změnilo v průběh uplynulých staletí? Na to se vám pokusí odpovědět tato kniha. Dozvíte se o zmizelém zámku ve Slavoňově, o vltavských bunkrech, které roku 1938 nesměly být využity, nebo o historických mostech na Vltavě. Budeme si vyprávět o záchraně hradu Zvíkov, o přestěhování kostelíka v Červené nad Vltavou nebo o varvažovském panství maltézských rytířů. Připomeneme si, jak se změnila tvář milevské klášterní baziliky, jak kdysi vypadala písecká katovna a co objevil průzkum kostelní hrobky v Mirovicích. V průběhu staletí se kolem nás mnohé změnilo, pohledy do minulosti jsou ale vždycky zajímavé.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zmizelé a mizející Písecko. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zmizelé a mizející Písecko v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 1x |
Autorovy další knížky
2001 | Cesta na popraviště |
2015 | Kriminální příběhy ze staré Šumavy |
2004 | Paměti pražského kata |
2013 | Cesta na popraviště - Příběhy z Evropy |
2006 | Po bitevních polích Jižních Čech |
Téměř zbytečná kniha, je s podivem, že se najde vydavatel obsahu často notoricky známého a již mnohokrát publikovaného. Název knihy příliš neodpovídá jejímu obsahu, skutečně zmizelých a mizejících míst Písecka je v ní poskrovnu, dalo by se najít mnoho jiných, navíc jejich popis je značně nevyvážený. Slavoňov zaujímá pouhé 3 stránky včetně foto, přestože jde o málo známý objekt, u něhož ty nejzajímavější epizody dějin autor nepopsal, ačkoliv v seznamu literatury cituje příslušné prameny a v archivech jsou potřebné údaje k dispozici (slavoňovský písař, nález depotu mincí, použití značné peněžní částky místo záchrany zámku v 70. letech 20. století na výstavbu sousední bramborárny). Naproti tomu třeba Orlík zabírá 12 stran plných ničím nového textu, stejné informace jsou snadno dostupné jinde. Často se téma kapitol ubírá zcela jiným směrem – například obsáhlé životopisné údaje v kapitole Orlík a literatura nebo dějiny zámku v Nadějkově, zdlouhavé popisy všech existujících mostů na úseku Vltavy v okresu Písek a navazujících dopravních projektů nebo barvitý popis válečných událostí u Podolského mostu, mirovické hrobky a života píseckého kata zavánějící fascinací autora násilím a mrtvolami patří do publikací jiného žánru, s nimiž má autor více zkušeností.