Znamení slunce přehled
Ivana Nováková
Znamení slunce série
1. díl >
Cestovatel Erim získá nečekaně velké bohatství, mocný titul a zcela proti svým původním plánům se usadí v království Rinó. To se však v důsledku zborcení mocného kouzla propadá do temnot. Hlavní hrdina se rozhodne umírající zemi zachránit. Nejen že jeho snaha vyvolá osudové nepřátelství druhého nejmocnějšího muže v zemi, vévody Gestarda. Navíc se Erim podivnými shodami okolností zaplétá do osudů tajemných nesmrtelných bytostí – princezen z Ur. Jedná se o náhodu nebo o zákonitou souvislost? Bestare, poslední princezna z Ur, pátrá po smyslu své existence. Je předurčena ke splnění tajuplného úkolu, přičemž nikdo neví, co by to mělo být. Svou aktivitou probudí k životu nebezpečné démony. Do toho všeho vévoda Gestard rozpoutá občanskou válku. V boji všech proti všem se ukazuje, že přátelům není radno věřit, nepřátelé jsou spolehlivě nepřátelé, ukryté a nedostupné země se nenacházejí tam, kde je hledáme a osudové úkoly možná nejsou tím pravým životním posláním.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Znamení slunce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
"Vždycky jsi byla zatraceně chytrá holka. Takže teď, když jsi zhloupla, dostala ses na úroveň inteligence ostatních krasavic."
Uff... Ja mám tak rozporuplné pocity. Prvá časť knihy sa mi čítala vyslovene ťažko. Písanie v er-forme mi naozaj vyhovuje len málokedy.
Na začiatku som mala pocit, že čítam historický román, ale postupne sa vynárali náznaky fantasy - najmä podstata princezien z Ur.
Druhá časť knihy bola za mňa lepšia, akčnejšia, magickejšia a určite viac spĺňala nálepku fantasy. Dokonca by som našla aj náznak sci-fi? :)
Stále mám však, priznám sa, z toho sveta v hlave zmätok.
Napriek tomu, že druhá časť knihy bola určite lepšia, aj tu sa našli pre mňa nudnejšie, miestami až zbytočne pasáže.
Romantické linky sú v knihe dve. Obe boli vcelku vydarené, a to najmä vďaka mužskej polovici páru - či už bezprostredný, vtipný Erim alebo zachmurený sukničkár obor Ron.
Ak ide o autorkinu prvotinu, tak určite musím prižmúriť očko (už druhá časť knihy bola oveľa lepšia) a hodnotím 3,5 hviezdičkami ;-)
"To dítě. Narodí se úplně stejné děvče, jako jsem já sama.“
A v tu chvíli se konečně vrátil její starý Erim, ten výbušný, vtipný, nespoutaný muž. Mrkl na ni a pousmál se: „Naprostá tragédie!“
„Bude to monstrum!“ namítla z posledních sil.
Ale on se rozesmál nahlas.
„Beru všema deseti! Budu rád za tatínka všem příšerkám vesmíru, kterým ty budeš dělat maminku.“
Znáte to rčení Byla to láska na první pohled.? Tak přesně to se mi stalo s poslední knihou, kterou jsem dostala za recenzi. Krásná obálka, slibný název i první slova. Prvních pár kapitol jsem se od příběhu absolutně vůbec nemohla odtrhnout, značně se mi líbil autorčin styl psaní, kouzlit se slovy, to ona opravdu umí. A také vytvořit postavy, které Vás chytnou za srdce. Cetare a Erim jsou vskutku velmi sympatické postavy a já jejich příběh s nadšením hltala.
Příběh zasazený do originální světa s originálními bytostmi, psaný autorčiným osobitým stylem psaní.
Bohužel se v průběhu čtení můj dojem změnil. Některé události mi přišly zrychlené. Sami sebe se budete ptát: A to jako už vážně mohla nastat tato situace? Stejně jako se občas budete ztrácet v událostech, protože chybí podrobnější vysvětlení i jejich lehké připomenutí v průběhu děje. V tomto případě je výrok Opakování je matkou moudrosti. opravdu na místě. V díle jsem našla i pár faktických chyb.
Je to škoda, protože příběh určitě má potenciál. Originální magický svět s nadpřirozenými bytostmi plný záhad a tajemství. To je to, co já osobně na příbězích miluju. A do tohoto příběhu jsem se zamilovala na první pohled. Tedy první čtení.
Je to navíc obdivuhodné vzhledem k faktu, že se jedná o autorčinu prvotinu (byť ji vydala až jako osmou v řadě), avšak já se nemohu ubránit pocitu, že si sama autorka ukousla větší kus, než mohla v té době snést.
K odsouzení do hlubin zapomnění ten příběh určitě není, ale i když teď vystupuju jako recenzentka díla, jako betačtenářka zde vidím prostor pro zlepšení. Jiné knihy této autorky jsem neměla tu čest číst, ale dle mého skromného názoru na ni nevrhá dobré světlo, když dílo vydala i s chybami, kterých si je navíc sama vědoma. A těch si ona vědoma opravdu je, jelikož to zmiňuje i v dodatku na konci knihy.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Znamení slunce v seznamech
v Přečtených | 24x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 57x |
v Chystám se číst | 21x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
láska čarodějové dobrodružství mysteriózní, mystéria
Autorovy další knížky
2018 | Serafína a drak |
2017 | Pohádky o čarodějích |
2019 | Zpackané kouzlo |
2019 | Rusalka |
2023 | Znamení slunce |
(SPOILER) CITÁT: Na počátku všeho bylo slovo. Muselo být rozhodně úderné, když stálo na počátku všeho. Možná jich bylo víc, těch slov. (…) Bůh pravil: „Rotace vektoru intenzity magnetického pole je rovna hustotě vodivého proudu a hustotě posuvného proudu. Rotace vektoru intenzity elektrického pole je rovna záporně vzadé derivaci magnetické indukce. Divergence vektoru elektrické indukce je rovna objemové hustotě volného náboj. Divergence vektoru magnetické indukce je rovna nule.“
A bylo světlo.
Předně musím říct, že nemám ráda e-knihy. Věřím, že mají své klady, a ano, vzala je na milost v době covidu, kdy byly knihovny zavřené, a byla jsem za ně tehdy ráda, ale stejně je nemám ráda a blbě se mi čtou. Nevím, zda to bylo chybou zobrazení na vychytralém telefonu, ale tahle kniha měla fakt pod i vn ě dělená slova v textu. (Mimochodem: po otevření třetího dílu se mi v aplikaci pod jeho obálkou otevřel díl druhý…) A pak, do e-knih si nemohu vkládat záložky. Což mě zrovna v případě IN docela štve. Její knihy by byly záložek plné. Protože ale jinak než jako e-knihy nevycházejí, nezbývá mi než udělat v jejím případě výjimku.
Pohádky o čarodějích jsem četla a jako k jediným u nich tehdy na DK nesepsala komentář, takže název Rinó mi sice povědomý byl, ale příběh se mi hůře vybavuje a pamatuji si jen útržky. Úvodem tedy musím říct, že ke Znamení slunce by se mi hodil jmenný rejstřík postav, protože autorka čtenáře hodí do vody a plav. Mapa by tedy taky vůbec nebyla špatná… Zejména poté, co se na scéně objevila i Sluneční říše, jsem si nebyla jistá, kde je na mapě nahoře a dole, co je vlevo a co vpravo.
Na to, že je Znamení slunce prvotinou (a sama autorka se v doslovu doznává k chybám – ovšem chytře, aniž by je jmenovala), je prvotinou mrtě zdařilou. Když mě něco zaujme a baví, jsem velmi shovívavá i vůči chybám v textu, zde mě do očí praštily jen dvě. Kdybych měla šťourat, k postavám mi nesedělo občasné vnitřní zvolání typu Juchů, nebo obraty typu rozbíhajících se systémů (užito ve smyslu, kdy se hrdin(k)a z něčeho vzpamatovává) ve světě, který svými zákonitostmi připomíná středověk. Z nelogičností, k nimž se Ivana přiznává, bych vytkla jen to, že princezny z Ur mohly mít jen dcery, přitom Cetare měla i dva syny. Osudy některých postav skončily neuzavřené (Martan Melis), ale co já vím, třeba se k nim ještě dostaneme? (Protože jsem v mezičase přečetla druhý díl, myslím, že spíše ne.) Jinak jsem dostala všechno, co mám ráda: originální fantasy svět, sympatické postavy, jiskření mezi mužskou a ženskou stránkou, vtipné dialogy, zvraty a překvapení i epické putování.
A jo, uznávám, tohle JE lepší než Naslouchač ;-).