Zoufalství přehled
Yasmina Reza
Samuel, pán v letech, si pěstuje svou zahrádku, a stejně tak pečuje o svou hořkost. Nebude i pro čtenáře tento příběh příliš hořkým soustem? Sladké počtení to není, ale zajímavé určitě – a navíc, kupodivu, poutavé a přes tu jasnou linku načrtnutou na začátku poměrně nepředvídatelné. Zoufalství je přinejmenším trochu zvláštní román trochu neobyčejné autorky a má trochu nezvyklého hrdinu. První próza Yasminy Rezy sklidila obrovský úspěch u čtenářů a uznání u odborné veřejnosti. Světoznámá dramatička tak potvrdila svou pozici první dámy francouzské literatury.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2007 , Fra (Agite/Fra)Originální název:
Une désolation, 1999
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zoufalství. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Za mě poutavý monolog zhrzeného muže. Kniha mne díky své monologické formě vtáhla "do děje" - i když více bych hovořila o mysli člověka jak ději.
Existenciální rozpravy a myšlenky knize dodaly přesně to koření, které mám ráda.
Dlouhými naštvanými pasážemi autorka dokonale vystihla postavu hrdiny - muž znechucený životem, převážně však sám sebou. Je z nich cítit zoufalství a rezignace na svůj vlastní osud.
Monolog, který by rád byl dialogem. Prima materiál pro divadelníka. Není zoufalstvím vše, co zoufalstvím je zváno...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zoufalství v seznamech
v Přečtených | 17x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 6x |
Zdar, jsem zahořklý důchodce, lamentuji nad skoro vším a skoro každým a budu vás provádět touhle krátkou novelou, která já možná až moc dlouhá.
Velmi ostrý monolog starého muže (představoval jsem si to jako formu dopisu), který vyčítá synovi jeho působení - z počátku hlavně to, že je údajně šťastný. Tato výtka se následně rozplývá do různých drobných poznámek, příběhů a vzpomínek. Syn očividně selhal, ale čtenáři je ihned jasné, že pohled Samuela je dost pochybný - a paradoxně Samuelův syn je jediný, kdo jeho nářky neslyší. Vypravěč brblá nad kdečím, zavání antisemitismem i rasismem, vyvede ho z míry cokoliv, co není podle jeho gusta. Jde ale poznat, že nejvíce zhrzený a otrávený je sám ze sebe.
Jistá stařecká vykořeněnost je jistě zaznamenáníhodným jevem, nicméně tohle byla nuda. Možná už sám Samuel je trochu nudný a obávám se, že forma monologu tomu zrovna nepřispěla. Jakmile si vypravěč všímá svého okolí, vzpomíná a vykresluje vedlejší postavy, je to najednou sugestivní a ten pohled je zajímavý (kamarád Manuel a jeho okenice, vášeň v zahrádkářství), ale jakmile monolog upadá to fádních aforismů a nekonečných výčitek synovi, kouzlo je tu tam. Ale musím uznat, že pár generačních postřehů je poměrně trefných.
Doslov od Jovanky Šotolové brilantní jako vždy, škoda jen těch překlepů v textu, to redakce zakročit mohla.
Námět je pozoruhodný, i tak si myslím, že Fra už vydalo větší světové pecky. Ale za 50 let pro Zoufalství opět sáhnu do knihovny a třeba se dostaví generační splynutí.
Zrodil jsem bytost, která jako mutující komáři – četl jsem v časopise Věda a budoucnost, že jeden druh komárů, které zazdili během výstavby londýnského metra, mutoval v zájmu přežití stokrát rychleji než normálně – končí tak, že se přizpůsobí okolním podmínkám, zařídí si v přiměřeném slušném světě několik poklidných hnízdeček a počká si, až vymře.
(s. 75)