Zpěváci bez konzervatoře přehled

Zpěváci bez konzervatoře
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165511/zpevaci-bez-konzervatore-165511.jpg 5 12 12

Podobizny dvaceti šesti zpěváků a zpěvaček tanečních a zábavných písniček, které si autor vybral z dnes nejpřednějších a nejoblíbenějších "nejen podle toho, jak jsou populární, ale zejména co přinášejí nového a vlastního."

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zpěváci bez konzervatoře. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (6)

Tyyynab
02.07.2024 4 z 5

Moc se mi líbilo, že se Černý nebojí psát o věcech, které daným zpěvákům nejdou a nejsou v nich dobří, což je možná dáno i tím, že v době vzniku knihy z nich ještě nebyly legendy a dalo se o nich psát opravdu čistě z perspektivy tady a teď bez ohledů na nějakou uplynulou kariéru. Zároveň umí Černý nalézt to, co je na těch, kteří úplně pěveckému umění nevládnou, novátorského a inspirativního. Nejvíce mě zasáhlo pár vět o Heleně Vondráčkové, kterými víceméně vystihl celou její kariéru: "Soudím, že možnosti H.V. jsou větší. Zatím jich ještě nevyužila. (...) Zůstane-li Vondráčková u svého úzkého žánru ještě dlouho, měla by se pokusit v něm více využít svých technických možností, případně tyto možnosti ještě rozšířit." Nu, netušil, že H.V. bude ve stejném duchu a téměř bez vývoje zpívat popíček o ničem dlouhé desítky let...

ber-tram
04.12.2023 5 z 5

Konečně - až posmrtně - čtu take od něho, nejen o něm! Pomyslným dvacátým sedmým profilem je souhrnná vizitka autorova pronikavého stylu, s jakým referuje o všech šestadvaceti českých zpěvácích. Většina nežije, menšinu jsem ani neznal. Nezaměnitelný pan Černý taky už nežije, ale poznal jsem ho osobně.


kap66
11.01.2021 5 z 5

Jak psal letošní pětaosmdesátník před více než 55 lety? Skvěle. Ve svých ani ne 30 letech už měl svůj styl, který jsem já mohla ocenit až v polovině osmdesátých let naživo, kdy „antidiskotéka“ v klubu na VŠ kolejích měla pro mě příslib i toho „anti“, které by se našim soudruhům pedagogům nelíbilo – a to už na dveře lehce ťukala perestrojka. Přitom šlo jen o hudbu, ovšem tu oficiálně nepřijímanou. A tady jsem od antidiskoték skočila ještě o 20 let zpátky, kdy jsem teprve já sama lehce ťukala na dveře svého života. Jojo.
Myslím, že pro mou generaci, tedy starou jako tahle knížka, bude u každého zpěváka či zpěvačky nejzajímavější srovnání jeho dvou podob: této mladé (knížka se měla původně jmenovat Vzpoura zpěváků, tedy interpretů něčeho u nás nového, oficiálně odmítaného = jazz, bigbeat) a podoby středněvěké - normalizační (a u některých i porevoluční), jak se mi do hlavy nesmazatelně (často bohužel) zapsala pomocí poslechu Českého rozhlasu.
Tři zpěváky jsem si musela vyhledat zcela: Janu Malknechtovou a Jiřího Jelínka (ajó, zpívají spolu Motýla) a Janu Petrů (jasně, Den je krásný). U ostatních jsem se víceméně orientovala. Spoilery :-):
Víte, o kom je věta: „Mám ho ze všech zpěváků nejradši“? O Jiřím Suchém. Stejně jako: „Jeho hlas je neznělý, drnčivý a bezbarvý, při řeči téměř úřednický.“ A přesto. Jiří Černý má výborný hudební sluch, ale dokázal ocenit originalitu a vkus. Skvělí zpěváci jsou pro něho očekávatelně Matuška a Pilarová, ale k extratřídě řadí i Karla Hálu (hm, pro mě zpěvák pro mé rodiče). Přiznává, že nesnášel televizní podobu Josefa Zímy; i u těch, které nepreferoval, nachází něco dobrého – tady mj. osobní kouzlo (taktéž, zpěvák pro starší). Karel Gott, později zbožňovaný mými rodiči i mými spolužačkami, zpíval jazz (!) a lidem se nelíbila jeho tvář (haha). Ti, které jsem poznala přesně tak, jak o nich JČ píše: Hana Hegerová, Eva Olmerová, Pavel Bobek, někdy Václav Neckář. Ti, kteří zmizeli (úplně nebo téměř úplně) z očí veřejnosti: Jiří Suchý, Marta Kubišová, Yvonne Přenosilová, Pavel Sedláček, Miki Volek. A ti, které jsem poznala jedině v jejich populární až estrádní podobě, která je mi už desetiletí protivná: Gott, Zíma, Hála, Vondráčková, někdy Neckář, ale bohužel i Pilarová a Matuška.
Kromě profilů zpěváků se dozvíte leccos o Semaforu, nelehkém prosazování bigbeatu a začínajícím uvolnění, tolik slibujícím a nadějným i v hudbě. Zbývaly dva roky do „zaťukání na dveře“ od našich spojenců z Varšavské smlouvy.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Zpěváci bez konzervatoře v seznamech

v Přečtených13x
v Doporučených1x
v Knihotéce17x
v Chystám se číst3x
v dalších seznamech2x