Jiří Černý

česká, 1936 - 2023

Nová kniha

Napřeskáčku 3

Napřeskáčku 3 - Jiří Černý

Když se řekne Klub osamělých srdcí seržanta Pepře, tak mají jasno jak fanoušci slavného alba Beatles z roku 1967, tak i posluchači Českého rozhlasu. Pod tímto n... detail knihy

Nové komentáře u knih Jiří Černý

Hvězdy tehdejších hitparád Hvězdy tehdejších hitparád

Není to románová novinka, tudíž doma ležela málem 30 let. Není to ani román na pokračování, tudíž jsem vyzobal jen kapitoly o interpretech, od kterých něco mám a znám (Beatles, Hendrix, Rolling Stones, Zappa aj.). Ale Supremes? Aretha Franklin?! K čemu?! Jen kvůli Černého stylu psaní? On je tak jedinečný, až časem otravný.... celý text
ber-tram


Zpěváci bez konzervatoře Zpěváci bez konzervatoře

Moc se mi líbilo, že se Černý nebojí psát o věcech, které daným zpěvákům nejdou a nejsou v nich dobří, což je možná dáno i tím, že v době vzniku knihy z nich ještě nebyly legendy a dalo se o nich psát opravdu čistě z perspektivy tady a teď bez ohledů na nějakou uplynulou kariéru. Zároveň umí Černý nalézt to, co je na těch, kteří úplně pěveckému umění nevládnou, novátorského a inspirativního. Nejvíce mě zasáhlo pár vět o Heleně Vondráčkové, kterými víceméně vystihl celou její kariéru: "Soudím, že možnosti H.V. jsou větší. Zatím jich ještě nevyužila. (...) Zůstane-li Vondráčková u svého úzkého žánru ještě dlouho, měla by se pokusit v něm více využít svých technických možností, případně tyto možnosti ještě rozšířit." Nu, netušil, že H.V. bude ve stejném duchu a téměř bez vývoje zpívat popíček o ničem dlouhé desítky let...... celý text
Tyyynab


Hvězdy světových mikrofonů Hvězdy světových mikrofonů

Jakmile kdo umí poutavě psát, s gustem si přečtete i o tom, co vás extra nebere. A naopak: patlal vám znechutí oblíbené. Proto ke čtení v podání vypravěčských žurnalistů o muzice, kterou asi nikdy poslouchat nebudu, si pouštím tu, o které se (v podání fanzinařů) nedá pořádně číst. Kombinace Edith Piaf plus Slayer nebo Frank Sinatra plus Bathory tedy funguje báječně!... celý text
ber-tram



Jiří Černý ...na bílém 1 Jiří Černý ...na bílém 1

Obrovský respekt. Dneska se hudební publicistika dělá samozřejmě jinak. Nezajímá ji, kolik oktáv obsáhne ten který zpěvák/zpěvačka, ale jestli reflektuje aktuální společenské problémy. Přesto jsem přesvědčený o tom, že "sebrané spisy" Jiřího Černého mohou být zdrojem inspirace a poučení pro hudební publicisty (a pochopitelně i pro běžné hudební fandy) napříč dekádami. Setkáme se u něj totiž nejen s řemeslnou zručností, ale i s věrností hodnotám, které na dobových trendech nejsou závislé. Erudice i vtip, svěží stylistika, úcta ke čtenáři, pokora, která vám dovolí žertovat ale nikdy urážet. Spousta toho, o čem Černý v daném období psal, je mimo můj vkus (Zíma, Pavel Novák a jiní), jenže on by dokázal poutavě vyprávět snad i o růstu nehtů. Smekám třeba před tím, s jakou umanutostí se snažil kultivovat vkus mas prostřednictvím Houpačky. Jak šel s jasnými argumenty proti proudu doby obhajobou beatových kapel i Semaforu, u něhož mi názorně objasnil, jak radikálně tenhle fenomén proměnil vnímání populární písně u nás. Nebo jak přesně dokázal rozpoznat, v čem jsou slabiny Karla Gotta, a že by jeho nesporný talent mohly v budoucnu umělecky rozmělnit, což se také stalo. A bylo by toho ještě hodně, takže snad už jen: díky, pane Černý, těším se na druhý díl.... celý text
Akana


Zpěváci bez konzervatoře Zpěváci bez konzervatoře

Konečně - až posmrtně - čtu take od něho, nejen o něm! Pomyslným dvacátým sedmým profilem je souhrnná vizitka autorova pronikavého stylu, s jakým referuje o všech šestadvaceti českých zpěvácích. Většina nežije, menšinu jsem ani neznal. Nezaměnitelný pan Černý taky už nežije, ale poznal jsem ho osobně.... celý text
ber-tram