AnselmaAlois komentáře u knih
Mám pro tu knihu slabost. Čas od času si jí musím přečíst a vždy mě znovu dojme a překvapí. Zajímavé, že se na pár stránek vejde tolik moudrosti a krásy aniž by to působilo banálně jako ve všech knihách tohoto druhu které přišly po Malém princi a snažily se ho nějakým způsobem napodobit.
Ty křehké a vlastně ošklivé kresbičky tomu všemu vyprávění dodávají zvláštní půvab, bez nich by byla knížka poloviční. Vím že nejsem zdaleka jediná, ale pro mě má Malý princ speciální místo v knihovně.
Tohle se nedalo dočíst..naprosto zcestný tvrzení který mi ani nestojej za delší komentář.
(SPOILER) Naprostá literární nádhera. Martin Eden na mě z knihovny vyčítavě koukal už dva roky a z nějakého důvodu jsem ho pořád odkládala. Kdybych věděla jak skvělý příběh se mezi těma dvěma deskama skrývá, neotálela bych.
Takhle mě čekalo milé překvapení, příběh se stupňoval a gradoval až vyvrcholil v jedinou lidskou tragédii.
Kniha je psána čtivě, musíte se ale poctivě prokousat pomalu se rozjíždějícím začátkem který je plný vzletných filozofických úvah a zamilovaného rozjímání. Takových míst je v knize několik, ale ze zkušenosti vím, že právě ty knihy které nás takto napínají a nechávají si dostatek prostoru pro vyjádření, mívají ty nejsilnější konce a zanechají vás po přečtení v tichém zamyšlení.
Přesně tak to bylo u Martina, se kterým jsem už od začátku sympatizovala. Nevím jak vám, ale mě hned ta mravokárná Ruth s tou svojí aurou neposkvrněnosti pila krev. To bylo pořád: "Martine, nemluv tak hrubě, " a "Martine, neříká se jaký lidi, ale jací lidé". No bejt Martinem, urychleně zas zdrhám na moře. A jak se oba mladí sbližovali, tušila jsem nějakou katastrofu. Brzy začalo být jasné, že Martin Ruth dalece převyšuje nejen v rychle nabytých vědomostech, ale také v schopnosti samostatně uvažovat. Jeho vývoj mě ohromně bavilo sledovat a skoro jsem tu bolest s jakou si vtloukal učení do hlavy cítila za něj. London je mistr slova, to se musí nechat. A taky umí čtenáře perfektně naštvat. Kolikrát mě ta úskočnost a přetvářka buržoázní společnosti kterou tu znázorňuje Ruth, její rodina a přátelé z těch 'lepších míst' úplně dohřála.
London uměl perfektně pracovat s emocemi, dokonale vykoukal tupé, stádovité chování lidí a rozpitval to všechno tak, že vám bylo blivno a pomalu jste začali ztrácet víru v lidské dobro. Bohužel nenastal žádný obrat k lepšímu, a ve chvíli, kdy bohatý, ale vnitřně mrtvý Martin skočí z lodi do moře aby se utopil si uvědomíte, jak hrozně marné tohle všechno bylo. Obětoval se až na dřeň, byl vystavovaný hladu a posměchu, nedůvěře vlastní snoubenky a to jen proto, aby nakonec dosáhl všeho co chtěl, a nepřineslo mu to žádnou radost.
Byl to jednoduše hrozně smutný příběh napsaný mistrovskou rukou a jsem moc ráda že jsem se k němu dostala. Pokud nejste úplně zatvrzelí, tahle kniha vás donutí přemýšlet o lidské povaze jako máloco.
King určitě napsal mnohem lepší věci.. rozjezd byl hodně zdlouhavý, akci brzdilo příliš vedlejších dějovych linek, které nesouvisely s dějem.
Pořádné napětí se autorovi podařilo vytvořit až k závěru knihy, který byl hodně skličující až depresivní. Za ten přidávám hvězdu.
Daleko lepší než první díl, děj lépe odsýpá a postavy už maji mnohem barvitější charaktery. Zbabělý, úskočný a navíc nedostudovaný čaroděj Mrakoplaš u mě v oblíbenosti na plnou čáru zvítězil ;). Děj mi v některých částech přišel příliš zmatený a šílený, ale popravdě..co v téhle knížce není šílené? Jako parodie na fantasy žánr fakt dobrý.
Sběratelský skvost, který by určitě neměl chybět žádnému milovníkovi Rychlých šípů!
Překvapilo mě, jak moc je kniha precizní, komiksy jsou vyretušované, předvedené v nejvyšší možné kvalitě. A o tom, jakou práci si dali vydavatelé s úpravou, svědčí i dlouhý a na přílohy bohatý doslov.
Zajímavé je také například vytisknutí knihy na krémový papír, který je podobný tomu, na jakém se šípy původně tiskly.
Nemohu jinak než doporučit, jsem si jistá, že kniha zaujme jak pamětníky, tak současné děti. Třeba je i inspiruje k prožití podobných dobrodružství a uvědomí si, že abychom něco zažili, nemusíme být superhrdiny z amerických marvelovek.
Stačí vyběhnout ven a představovat si.
Za mě zatím nejlepší Tintinovo dobrodružství. Napětí s humorem je tu skvěle vyvážené, a honičky jak z akčního filmu!
A spousta charakterů, z nichž každý je velmi osobitý.
Doporučuji všema deseti!
Po delší době jsem se vrátila k mé oblíbené autorce a myslím, že mi ta pauza prospěla. Dokázala jsem lépe ocenit Aghátiny (vlastně Poirotovy!) úžasné logické vývody a i když se právě Poirot objevil na scéně dost pozdě, všem vzal dech, jako vždycky. Kniha je nabitá emocemi, nenávistí, žárlivostí, lží...a právě podle lži nakonec Hercule Poirot odhalí pravdu!
Proč jen jsou Hettyiny příhody plné zklamání? Prožívala jsem to skoro stejně intenzivně jako ona! Autorka opravdu vládne perem tak skvěle, že si brzy hlavní postavy oblíbíte a nemůžete přestat číst.
Rozhodně doporučuji celou sérii, ačkoliv se tváří jako odpočinková četba, nevěřte tomu!, protože místo odpočinku na vás čeká napětí jak blázen :D.
Celkově měla knížka dobrý námět, ale zdá se mi, že autor se toho tématu moc dobře nechopil. Charaktery mi přišly hrozně ploché, a postavy byly jedna jako druhá. Zase se to ale četlo docela rychle, díky stylu, kterým to bylo napsané. Nebyl to vysloveně úpadek, ale k dobré knížce tohoto žánru to má taky daleko.
Profesor Hluchavka je unesen krvežíznivými Inky. Tintin a Haddock jsou mu v patách. A někdo je v patách zase jim. Plivající lamy, léčky na každém kroku, útok kondora, tajný průchod ve vodopádu a uvěznění...to vše a daleko víc vás čeká v tomto skvělém komiksu, pokračování Sedmi křišťálových koulí! Jsem hrozně ráda, že už mám knížku doma, je neuvěřitelné, jak detailní jsou obrázky i samotný děj...vřele doporučuji, hrom do Brestu!
Knížka je hodně zestručněná, ale zato se spoustou nádherných velkoformátových fotografií malého (i velkého) servala Mota.
Autorka si očividně nepotrpí na nějaké velké psaní, ale ani mi to moc nevadilo, protože ty fotky mluví za vše a není k nim potřeba větší vysvětlování.
Rozhodně doporučuji, nestrávíte nad tím dlouhou dobu, ale budete se k tomu rádi vracet a prohlížet si rozkošné fotky přímo z divoké Afriky.
Všechny knížky ze série o Penny jsou neskutečně napínavé, promyšlené a zábavné. I tento díl, který už čtu po několikáté mě nenechal se ani chvilku nudit, děj se pořád natahoval a stejně napnutý je i čtenář!
Naštěstí to i tentokrát dobře dopadlo, i když Penny a jejím psům už šlo opravdu o život...
Příběhy o psech a lidech mám moc ráda, tenhle se četl skvěle, takového psa jakým byla Bella by chtěl snad každý.
Koho jsem naopak nemohla vystát, byla Celestina, která mi byla svým klepařením úplně odporná :D.
Ještě že to pro Bellu a Sebastiána tak dobře dopadlo.
Povídky jsou mi dělané jako na míru, mají temnou atmosféru, ale noční můry z nich snad mít nebudete.
Moc se mi líbí jednoduché černobíle ilustrace, které ponurý děj skvěle podtrhují.
Za mě nejlepší povídky: 'Nelez tam' a 'Zlacený rám'.
Doporučuji k přečtení!
Napínavá knížka odehrávající se v zajateckém japonském táboře u řeky Kwai.
Charaktery postav byly skvěle vypracované, až příliš lidské. Opravdu mě překvapil konec knihy, ale nemyslím to negativně!
Krásná kniha, je čtivá a přitom tak smutná, nutí vás zafilozofovat si nad životem který žijeme jako by to byla samozřejmost, a přitom si neuvědomujeme, nebo si nechceme uvědomit, že každým prožitým dnem jsme blíž Smrti.
(SPOILER) Když sáhnu po Sienkiewiczovi, vím, že mě čeká kvalitní kniha.
Děj se odehrává v 17. století, což je pro polské dějiny dost významné časové období. V těchto letech vypukla velká kozácká povstání a pro Rzeczpospolitou (tj. polský překlad pro slovo ´republika´) nastaly krušné časy.
Hlavní hrdina románu, mladý šlechtic Jan Skrzetuski bojuje ve vojenských řadách proti těmto povstáním a zároveň bojuje svůj soukromý zápas s krutým Bohunem, neboť oba dva milují kněžnu Helenu Kurcewiczównu, ta má ráda Skrzetuského, ale dělí je od sebe mnoho překážek a nebezpečí...
A tak dále, kniha má několik dějových linek které do sebe krásně zapadají a tvoří napínavý, neopakovatelný příběh.
Ústřední čtveřice přátel - Skrzetuski a jeho přátelé Podbipięta, Zagłoba a Wolodyjowski - mi byla sympatická od samého začátku, proto také za nejsmutnější okamžik v knize považuji umučení právě pana Longinuse Podbipięty, když se snažil utéct z pevnosti obležené kozáky aby podal zprávu polskému králi, bohužel byl dopaden a po lítém boji zabit.
Každá z postav má něco do sebe a každá je něčím výjimečná - Zagłoba coby výřečný voják s hlavou plnou fortelů, Wolodyjowski a jeho malý vzrůst, který mu ale nijak nebrání být obávaným rytířem, či naopak Podbipięta a jeho nadměrná výška a síla...
Jednoduše řečeno: jde o dlouhé, kvalitní a nezapomenutelné čtení.
Výhoda (nebo snad nevýhoda?) dlouhých románů je, že k postavám tak přilnete, tak si na ně zvyknete, že pro vás je zatěžko opustit je po dočtení poslední strany.
A to je případ i této knihy.
Bojíte se rádi?
Pak vám tuto knihu rozhodně doporučuji. Obsahuje krátké hororové povídky, naivnější i opravdu děsivé, přes duchy až po děsy reálného světa.
Mezi nejpovedenější řadím Specialitu šéfkuchaře, Malého vraha, Ptáky a Byl to démon.
Celá kniha byla skvělá, děj do sebe zapadal a navzájem se proplétala minulost se současností, ale tak, že jsem se v tom hezky orientovala.
Příběh důchodkyně May byl skutečně trnitý a nespravedlivý, nejhorší na tom je, že fakta jsou pravdivá...Je mi opravdu smutno při pomyšlení na všechny ty děti násilím odtrhnuté od svých rodin a žijící v hroznych podmínkách bez naděje, že ještě kdy své biologické rodiče spatří...
Nicméně musím strhnout hvězdičku za překlad, který je opravdu mizerný, chyby byly snad na každé straně a to prostě nemohu v hodnocení přehlédnout.