AnselmaAlois komentáře u knih

Celá kniha byla skvělá, děj do sebe zapadal a navzájem se proplétala minulost se současností, ale tak, že jsem se v tom hezky orientovala.
Příběh důchodkyně May byl skutečně trnitý a nespravedlivý, nejhorší na tom je, že fakta jsou pravdivá...Je mi opravdu smutno při pomyšlení na všechny ty děti násilím odtrhnuté od svých rodin a žijící v hroznych podmínkách bez naděje, že ještě kdy své biologické rodiče spatří...

Nicméně musím strhnout hvězdičku za překlad, který je opravdu mizerný, chyby byly snad na každé straně a to prostě nemohu v hodnocení přehlédnout.

5 04.06.2021

Tentokrát se děj neodehrává za války, ale těsně před ní, ve Francii, kde žije Ravic, mladý nadaný lékař,který musí prchnout z Německa a nyní nelegálně žije i operuje v Paříži. Záhy se poněkud neobvyklým způsobem seznámí s Joan, a začíná jejich bouřlivý vztah, který je ale poznamenán nelehkým obdobím, ve kterém oba žijí...

Asi to není to nejlepší od Remarqua, ale moc se mi to líbilo, bylo to čtivé, napínavé, dojemné a plné skvělých myšlenek.

8 20.05.2021

Velmi neobyčejný čtenářský zážitek.
Asi bychom si měli uvědomit, že Bůh nás chce mít takové jací jsme, a nemá cenu to měnit, ať už jsme s tím spokojeni nebo ne. Člověk nemůže mít všechno a ať je chytrý nebo hloupý, může se mezi svými vrstevníky vypracovat a být šťastný.
Vědec bude uspokojen potleskem publika, zaostalého potěší, že se naučil péct rohlíky a tím se zalíbil kamarádům.
Být inteligentnější nemusí nutně znamenat být šťastnější, o tom nás Charlie ve svých "pracovních hlášeních" nadobro přesvědčí.
„... Ať se tolyk nesteká gdyš se mu lidi smňejou a pak bude mít víc přítel. Je lechkí mít přátelé gdyš človjek nechá lidi ať semu smňejou. Tam gde du budu mít zpoustu přítel.“

Asi nejvíc mi bylo líto toho, kolik lidí opovrhuje postiženými, či mentálně zaostalými, vybíjí si na nich zlost, zneužívá jejich důvěřivost a dobromyslnost a zesměšňuje je.

Na autentičnost téhle knížky a na prostou, ale všem otevřenou duši Charlieho Gordona jen tak nezapomenu.

22 14.04.2021

Narnie je úžasný svět do kterého se ráda vracím aspoň skrze knihy, když už jsem neměla to štěstí objevit jedny z tajných dveří...
Čarodějův synovec se mi líbil z celé série nejvíc, byl ohromně tajemný, atmosférický a napínavý (ten nápad se světy v podobě studánek byl naprosto bezchybný!). A také dějově velmi důležitý! Vždyť právě tady se dočtete, jak vlastně Narnie vznikla. Rozhodně doporučuji, kniha nemá žádná hluchá místa a dokazuje bezbřehou fantazii C. S. Lewise.

3 20.03.2021

Strhující vyprávění které je tu pro ty, kteří si oblíbili Knihy džunglí, i pro takové, kteří o něčem takovém slyší prvně.
Kniha sestává z pěti napínavých příběhů, z nichž většina se odehrává dávno před tím, než se v džungli objevil Mauglí.

Myslím, že autorka se toho chopila velmi dobře, a skvěle vystihla ducha Kiplingových děl.

2 19.03.2021

Bylo příjemné setkat se opět s milovanými králíky z Kamenitého vrchu a číst o jejich dalších příhodách které následovaly po poražení generála Čistce. Uvítala jsem také pověsti o bájném El-hreránovi, připadá mi krásné že i králíci mají své hrdiny ve kterých se zhlíží.
Opět to bylo čtivé ale zároveň takové reálné, králíci se chovají (na to, že jde o román) opravdu věrohodně a i to dělá Adamsovy knihy nezapomenutelnými.

3 05.03.2021

Chcete-li se pustit do četby této objemné knihy (což vám vřele doporučuji), musíte si vyhradit dost času a snad i odhodlání. Nečte se to lehce. Některé kapitoly jsou jen výčtem šlechticů a jejich majetku, v jiných zdlouhavých pasážích autor popisuje tehdejší život - ale stojí to za to, věřte mi. Pakliže se prokoušete výše uvedenými částmi, čeká na vás tragický příběh o osudu, lásce a lidské krutosti. Dea, Gwynplaine, Homo, dokonce i nabručený Ursus, všichni mi přirostli k srdci, sdílela jsem s nimi jejich nelehký život a jen těžko jsem se s nimi loučila.
Ten konec byl neskutečně zdrcující, beznadějný a smutný, to by nechalo chladného málokoho...

Pokud chcete vidět, jak má vypadat kvalitně napsaná kniha, tak Muž, který se směje bude výtečnou volbou.

(Určitě musím vyzdvihnout také to, jak autor přeskakoval v čase, místech a postavách. Až na konci knihy zjistíte, jakou to všechno dávalo logiku a jak to do sebe zapadalo.)

6 01.03.2021

Na tuto knihu jsem se těšila a zároveň se jí trochu obávala. Spousta uživatelů níže totiž knihu hodnotí jako těžce stravitelnou, ba dokonce k ukousání nudnou.

Naštěstí jsem se bála zbytečně, kniha mě uchvátila hned na první straně. Je to skvělé dílo které dává všem dosavadním Tolkienovým knihám nečekanou hloubku a promyšlenost, najednou vidíme že Středozem a její hrdinové nevznikli jen tak "lusknutím prstů", ale že za jejich zrodem stála léta práce, vymýšlení a pečlivého dosazování letopočtů, a to vše je natolik přesvědčivě udělané, že máte při čtení pocit, jako by Arda opravdu existovala, jako by byla tak skutečná, jako je skutečná naše zem.
Doporučuji všem, kteří byste chtěli nahlédnout hlouběji do autorových myšlenek a přímo do srdce jeho bájného světa, poznat jeho trnitou historii, impozantní místa a hrdiny ze slavných pověstí.

16 01.03.2021

"Adam vládl nade všemi. Byl Král. Až do dne, kdy ho vůle být králem opustila. Pak pošel a stal se potravou pro ty silnější. Nejsilnější byl vždycky Králem, nejenom zásluhou své síly, ale zásluhou své chytrosti, štětí a síly dohromady. Mezi krysami."

Je mi z téhle knihy tak úzko...
Jak strašné to muselo v Čangi být! Nelidské podmínky, chudá strava v minimálním množství, žádné soukromí, žádná hygiena, žádné zábrany. Díky této knize se asi budu o tematiku zajateckých táborů více zajímat.
Kniha je psána velmi čtivě, syrově a věcně, autor se nesnaží nic zatajovat, prostě jak to tam bylo, tak to tam bylo. A Clavellovi se to věřit dá, když v Čangi sám pár let prožil! Postavy mi hrozně přirostly k srdci a stejně jako jim, i mě najednou bylo líto že je konec dnům v táboře a že všichni začnou nový život který třeba nebudou schopni žít, protože je ta tři léta k nepoznání změnila, protože se z nich stala takřka zvířata, ačkoliv oni sami si toho vědomi nebyli. Neubránila jsem se pocitu, že by jim snad v Čangi bývalo lépe...což je asi hloupost, ale zvyk je zvyk, ať je sebenepříjemnější.
A tak strašně ráda bych věděla, jak to bylo dál: jestli se Král a Petr ještě někdy setkali, jestli Mac nakonec našel svou ženu, jak dopadl Gray, jestli ještě někdy slyšeli o Larkinovi...jak já bych to chtěla vědět! A přitom se to nikdy nedovím, můžu se jen dohadovat...
Kniha na mě opravdu silně zapůsobila, a to zejména poslední dvě kapitoly. Všechno mluví v její prospěch: zajímavé téma (místo obvyklé Evropy se děj odehrává v Asii), skvělý styl psaní, věrohodné postavy, spoustu nezapomenutelných okamžiků a celá ta atmosféra ze které čiší touha přežít - nemohu jinak než vřele doporučit.

Zde vyhrával jen ten silnější, chytřejší a odvážnější. A to byl Král. Mezi krysami.

16 13.02.2021

Co tohle mělo být?!
Základní dějová linka je vymyšlená skvěle, ale všechny ty okolnosti, způsob vyprávění, nespočet vulgarit,...škoda mluvit.
Holce zemře matka, den předtím otec a ona si jde dělat snídani kterou poté s chutí sní? No proč ne, naprosto v klidu, že, rodiče umírají běžně...Tahle otupělost, nebo ignorace, nebo o co se vlastně autorka snažila, provázela "děvčata" po celou knihu: chladnokrevně své rodiče zakopali, pak si dali kolu a už mysleli jen na to, kde vezmou peníze na další jídlo a jak to zaonačit, aby je nesebrala sociálka...
Navíc to vypadá, že každý člověk se kterým se zde setkáme musí být minimálně pedofil nebo drogový dealer, na někoho normálního tu prakticky nenarazíte.
Opravdu bída, ty dvě hvězdičky dávám jen za zajímavý motiv knihy.

1 09.02.2021

Nádherně poetický, povzbuzující a dojemný příběh o síle vůle, o touze splnit si sen a o nekončící naději.
Je to kouzelná knížka...jako by se ke mě dostala z jiného světa. Doteď mám pocit jako bych dýchala svěží vůni lesa a slyšela jemné klokotání žaludů o desku stolu, jako bych i já viděla do vyrovnaných očí Elzéarda Bouffiera.
K povídce jsem se dostala čirou náhodou, a jsem za tu náhodu vděčná.
Řadím k mým nejmilejším knihám a doporučuji každému, ať to také, - vědomě či náhodou - zkusí.

Je zajímavé, jak se nároky čtenářů na dobrý horor po staletí zvyšují. Zatímco v době svého vzniku šlo o hrůzyplné čtení, v dnešní době jde "jen" o odpočinkovou četbu. Přestože nejsem moc náročný čtenář, tak toto nepovažuji za žádný literární skvost, a i když se to četlo moc hezky a některé scény byly docela strašidelné, minimálně morbidní (do detailu popsaná hlava mrtvoly apod.), tak větší dojem to nezanechalo.
Trochu mě zklamal ten převládající detektivní styl, podle názvu jsem čekala něco víc hororového.
Ke Collinsovy se ale ještě hodlám vrátit.

3 04.02.2021

V poslední době jsem už nutně potřebovala nějakou knihu, nad kterou nebudu muset moc přemýšlet, ale prostě "vypnout" a číst. A přesně to nabízí Poslední aristokratka od Evžena Bočka. Upřímně, není to žádné veledílo na úrovni, ale to ani nemůžete od komedie chtít. Ne že bych se přímo řezala smíchy, jak mnozí píší, některé situace na mě působily dost upjatě a rozhodně nereálně ( ale ani to nemohu od komedie chtít), každopádně humor v tom byl a já jsem si čtení užila. Do dalších dílů se jistě také dříve či později pustím, zatím ale mohu ten první doporučit všem, kteří hledají něco nenáročného na odreagování.

12 26.01.2021

Pohled na svět, jaký se vám (aspoň v mainstreamových médiích) jen tak nenaskytne. Petr Hájek se zde zaobírá aférou okolo celosvětové pandemie Covidu-19, odhaluje, že vše je „trochu“ jinak než jak nám to předkládá svět a že stojíme před osudnými událostmi, které navždy změní náš život. Protože pod rouškou (doslova) hysterie a národního šílenství se skrývá něco mnohem horšího. Něco pečlivě promyšleného, protože (cituji): „náhoda neexistuje“.
Přesto, že je kniha filozofického rázu,plná myšlenek a "konspiraček" (které už dnes s největší pravděpodobností žádnou "konspiračkou" nejsou) čte se výborně a přečtete ji takřka jedním dechem. Pokud ovšem nepatříte k těm, kteří raději uvěří hlavnímu proudu...Vždyť je to o tolik pohodlnější věřit že je vše dobré a žít dál ve své bublině...

5 26.01.2021

Hochy od Bobří řeky zná - aspoň z doslechu - snad každý. Ne každý ale ví, že vyšlo také pokračování, které je oproti dílu prvnímu mnohem vážnější a smutnější. Je to takový důkaz, že ani ve foglarovkách nemusí být vše úsměvné, milé a bezstarostné. I zde se můžeme (překvapivě) setkat s beznadějí a smutkem, který se ale netýká pouze hrdinů knížky, ale celé temné doby do které je děj posazen. U autora jako je Foglar mě takový námět dost překvapil, ale uměla jsem ho ocenit a dokonce se mi to líbilo více, než většina jeho dalších děl. Zanechalo to ve mě nečekaně hluboký pocit.

6 09.01.2021

Poirotův neomylný úsudek vám vyrazí dech.
Není možné uhádnout vraha, zvlášť konec je plný překvapení a když už si myslíte že vrah je odhalen, Poirot vás přesvědčí o opaku.
Výtečný počin mé oblíbené autorky a další důkaz, že nad šedé buňky mozkové prostě není.

6 07.12.2020

Ach Bože...
Tohle byla tak nebývale krutá a smutná knížečka, až je mi z toho nanic. Jak jen mohou být lidé tak bezcitní, krutí a libující si v utrpení malého chlapce, který právě přišel o maminku?! Jak ho jen mohli tak vykostit, udělat z veselého hošíka nemocnou, umírající trosku?! A na druhé straně nemocné, špatně vyvinuté kuře, které je stejně jako chlapec vyhoštěno svým rodem a hledá útěchu v náručí malého mučedníčka...To byla jen malá náplast na mou rozsmutnělou duši.
Rozhodně doporučuji, na knihu jen tak nezapomenu.

8 30.11.2020

Obě detektivky se mi moc líbily, měly spád, nechyběly tu okamžiky napětí a vysloveného překvapení a závěr byl vždy nečekaný. Staré dobré christieovky...

3 10.11.2020

Samotný nápad, že se člověk promění v brouka se mi zdál skvělý, ale trochu mě zklamal konec. Čekala jsem něco víc ohromujícího ale závěr neměl s Řehořem vlastně nic společného. Škoda...

8 05.11.2020

Na tuhle knihu nemá čas vliv. Je stále tak okouzlující, čtivá a ironická jako byla před 150 lety.

13 02.11.2020