Zrcadlové peklo přehled

20.10.2024

E. A. Poe po japonsku s notnou dávkou divnoty. Některé texty jsou sice detektivní, ale setkáváme se tu s klasickým japonským bizárem i kritikou společnosti. Je to takový průřez tvorbou autora, takže se texty dost liší, ale spolu tvoří skvěle napsaný celek autora a slouží tak jako výkladní skříň jeho celé tvorby. Za vůbec nejlepší považuji Slepou bestii, to jsem místy hltal, jak je to geniální a vlastně i jednoduché. Doteď mám některé scény uvízlé v hlavě.

10.08.2023

Edogawa Rampo je v českých luzích a hájích docela neznámý a trochu nechápu proč. V Japonsku jsou jeho povídku a novely slavné, byly mnohokrát zfilmovány a animovány. Je jedním ze zakladatelů japonské verze detektivních románů a erotického groteskního nonsens. A je to asi moje krevní skupina. V porovnání s ostatními detektivkami je Edogawa takový japonsky úchylný. Prostě mňam.

Tahle sbírka obsahuje šest povídek a jednu novelu - Slepá bestie. Bohužel novela, která zabírá skoro půlku knihy, je asi nejslabší. Je hrozně roztahaná a končí velmi neuspokojivě. Se zbývajících šesti povídek to jsou dvě, které mě zaujali nejvíc.

Člověk křeslo je velmi skvěle napsaný a gradovaný příběh, který je přesně o tom jak se jmenuje ta povídka. Postupně rostoucí pocit neuvěřitelnosti a znechucenosti vyústí ve skvělý závěr, kdy vlastně ani mi ani hlavní hrdinka netuší jestli se jí někdo doopravdy neschovává někdo pod zadkem.

Další povídka - Housenka byla docela síla. Kombinace znechucení, izolace, týraní a sexuality je prostě skvěle namixovaná. Prostě fuj, ale pětihvězdičkové fuj.

Edogawa mě zaujal a pokusím se najít jeho další (asi anglické) překlady.

Ještě poznámka k doslovu. Jan Levora tam má pěknej překlep, kde vliv na Edogawovu spisovatelskou dráhu připisuje Morganu Freemanovi (předpokládám, že to měl být R. Austin Freeman - autor anglických detektivek a ne slavný herec). Ale alespoň si to nespletl s vrahem Arthurem Phillipem Freemanem.