Zrození státu: Prvotní civilizace Starého světa přehled
Petr Charvát
Autor, vlastní odborností klínopisec a archeolog, předkládá v práci souhrn současných poznatků o hospodářských, společensko-politických a duchovních proměnách, které vedly ve výše uvedených oblastech ke vzniku prvních státních celků. Svůj výklad opírá autor zejména o detailní rozbor archeologických pramenů. V závěrečném shrnujícím oddíle zdůrazňuje, že "vstup státu do lidských dějin" nebyl podmíněn pouze faktory ekonomické povahy (jak problematiku vysvětlovalo zejména starší bádání) - dle Charváta sehrály v tomto procesu důležitou roli změny ve společensko-politické sféře a v oblasti duchovní a kulturní lidské tvorby. Monografie věnovaná zrodu a rozvoji státnosti ve vybraných civilizacích starověkého Orientu - v Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zrození státu: Prvotní civilizace Starého světa. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Veľmi zaujímavé zhodnotenie vývoja najstarších štátov podľa najnovších poznatkov v archeológii, kde je poznať posun oproti starším interpretačným prácam. Ako je vidieť, stále sa objavujú nové veci aj v tejto oblasti. História sa upravuje...
Související novinky (1)
Více než 100 dalších eknih zdarma...
02.12.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zrození státu: Prvotní civilizace Starého světa v seznamech
v Přečtených | 7x |
v Knihotéce | 15x |
v Chystám se číst | 31x |
v Chci si koupit | 12x |
Štítky knihy
Indie Čína starověk Mezopotámie dějiny civilizace starověký Egypt starověké civilizace čínské dějinyAutorovy další knížky
2007 | Zrod českého státu. 568-1055 |
2004 | Boleslav II. |
2011 | Zrození státu: Prvotní civilizace Starého světa |
2011 | Václav, kníže Čechů |
2022 | Příběhy dávného času: Staré pověsti české dnes |
Petr Charvát si klade za cíl vyplnit mezeru v českých publikacích o archeologickém bádání v oblasti vzniku, rozvoje a stabilizace prvotních útvarů lidských dějin. A to se mu zcela jistě daří. Kniha obsahuje detailní poznatky z nových archeologických výzkumů (před rokem 2011), je plná podnětných archeologických a antropologických zajímavostí a nebojí se načrtávat různé hypotézy. Slouží tak jako vhled do vědeckého přemýšlení zkušeného historika. V tom je kniha opravdu skvělá.
Na druhou stranu, závěrečná shrnutí působí příliš obšírně, rozkročená mnoha směry, v podstatě tu chybí ucelená a systematická odpověď na to, jak se tedy rodí stát. Zkraje předposlední shrnující kapitoly se objevuje důležitá myšlenka, že archeologie v posledních letech ukazuje, že pravěký člověk žil v relativní hojnosti a neplatí tedy, že by společenské změny byly motivovány strachem z nedostatku. V úplném závěru pak čtenář dostane takový výčet toho, co zakladatelé prvotních států lidem oproti minulým uspořádáním nabízeli (hmotné zaopatření, bezpečí, prestiž, duchovní sféru) a myšlenku, že prvotní státnost do světa vnesla koncept zoon politicon = člověka zvyklého žít jako občan v politickém kolektivu. Zbytek si tak trochu musí poskládat sám z velkého množství informací (hlavně z rozsáhlé předposlední kapitoly).