Velké kočky a gepardi přehled

07.05.2012

Kolega S. Grym zcela skvěle vystihuje moje pocity. Doplním k tomu jen několik věcí: jedna z těch knih – a přes svůj v dětství přítomný odpor ke knihám ve špatném stavu jsem ji měl provázkem svázanou vyřazenou z knihovny – které mi pod kůži vryly to, že když se v přírodovědné publikaci objeví slovo „člověk", bude následovat stud, pláč, hněv a strach o přírodu. – – Obsahuje informace (unikátní i ve světovém měřítku) o údajné africké formě tygra, Panthera tigris sudanensis, kterou popsal výtečný srílanský vědec dr. Paules Edward Pieris Deraniyagala (1900–1976), jenž se nechal ošálit káhirským trhovcem: tato informace je natolik neznámá, že dokonce i italská Wikipedie (šílená jako Itálie sama) jí odmítla věřit a počastovala mě slovem „buffoneria". Ale už sem jí to vodpustil. Vratislav Mazák byl vůbec velikým obdivovatelem tygrů a tato kniha stojí za přečtení i pokud jste v zoologii naprostý laik jako výtečný příklad toho, jak projevovat obdiv, aniž by to sebeméně rušilo.

„Rozměry dochovaných zbytků nasvědčují tomu, že tyto formy dosahovaly většinou asi velikosti velkého levharta až velmi malého tygra." Jak krásně to připomíná pythonovský skeč Život Čajkovského!

„Z Kirgizie je dokonce známo, že si [irbis] někdy vybírá za úkryt i hnízda supů, která bývají umístěna na nízkých rozložitých stromech."