Zvonodrozdovo přehled
Gabriel Chevallier
Slávny príbeh francúzskeho mestečka Zvonodrozdova (v češtine nazvanom Zvonokosy) o zásadnej úlohe hygienického zariadenia v živote obce, o riešení problému optimálnej vzdialenosti budovy pokrývajúcej potreby duchovné (kostola) od budovy pokrývajúcej potreby telesné (záchoda), o láskach i neverách, politickom boji, vzťahu cirkvi a šľachty, a to všetko v kongeniálnom preklade Blahoslava Hečka, ktorý pridelil všetkým figúrkam príťažlivé mená: staropanenská Kunikunda Fiťfiriťová, krásna Judita Tumidajová, farár Obrobťa, miestny učiteľ Marián Čalaprtka, grófka Alfonzína z Jelenej Prte a mnohí ďalší dokážu čitateľa pobaviť a rozosmiať i po takmer 100 rokoch od doby, kedy Zvonodrozdovčanov až do krvi rozvášnili názorové rozdiely.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1983 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Clochemerle, 1934
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zvonodrozdovo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (76)


Málokdy se mi stane, že mě knížka hned od začátku pohltí. Humorný mumraj, že čtenář nestíhá sledovat. Super oddechové čtení.


Jedná se o vtipně pojatý příběh z francouzského venkova z počátku minulého století. Velmi se mi to líbilo.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zvonodrozdovo v seznamech
v Právě čtených | 11x |
v Přečtených | 596x |
ve Čtenářské výzvě | 46x |
v Doporučených | 33x |
v Mé knihovně | 384x |
v Chystám se číst | 147x |
v Chci si koupit | 17x |
v dalších seznamech | 6x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
1981 | ![]() |
1969 | ![]() |
1969 | ![]() |
1988 | ![]() |
1992 | ![]() |
Komické vyprávění ze života obyvatel jedné malé francouzské vesničky. Píše se rok 1922, sluníčko svítí, víno teče, pikle se kují, lýtka se zapalují... vlastně vše je a bude aktuální stále, příhody a naprosto detailně popsané charaktery jednotlivých postaviček, což mimochodem velmi oceňuji, by se daly aplikovat na jakoukoli lidskou společnost v každém čase, všichni známe nějaké Pěšinky, Kulíšky, Calaby či Eulalie... Já se dobře bavila, u některých lechtivějších pasáží i od srdce zasmála, sem tam se i vážně zamyslela a těším se, až se do Zvonokos zase podívám prostřednictvím dalších dílů.
- Člověk je, jaký je, a to jednou provždy.