Kniha je rozdělena na dvě části, jedna je vyprávěna tak, jak si to pamatuje samotný Charles Cullen a pak pozdější období, z pohledu vyšetřujících policistů.
Lépe se mi četla kratší, první část, kdy jsem četla o jeho životě. O tom, co dělal mimo práci, o tom, jaký byl jeho život, vztahy, přátele a rodina. I když pak začal popisovat, co vše dělal a jak to dělal. Přišlo mi, jak kdyby snad ani nechtěl vědět, že dělá něco špatně. Že si myslí, že to, co dělá, je správné.
Druhá, delší, část byla z pohledu policistů. Nejprve jak jim nemocnice házela klacky pod nohy, protože doufali že se to zamete pod koberec. Potom zase o tom, jak velký případ nakonec vyšetřují a že se táhne dál do minulosti, než čekali.
Všechno by dopadlo jinak, kdyby neměli pomoc v podobě jeho kamarádky, která se jim stala cennou informátorkou a díky ní to nakonec dopadlo vše tak, jak to dopadlo.
Tyhle příběhy mám moc ráda a baví mě číst o starších zločinech, proto jsem neváhala a pustila jsem se i do této knihy. Nakonec se z ní vyklubalo čtení, které mě bavilo a přečetla jsem si ho ráda.
Čtete také někdy podobný žánr knih? Baví vás občas nakouknout pod pokličku vrahů a policistů?
K.
Anděl smrti: Nemocniční vrah Charles Cullen Charles Graeber
Měl být jejich dobrým andělem, ale stal se noční můrou. Mrazivá true crime o medicíně, šílenství a vraždách. Po zatčení v roce 2003 média bleskově vymyslela ošetřovateli Charlesi Cullenovi přezdívku „Anděl smrti“. Jenže Cullen... více