Bezceler, největší překvapení

recenze

Bezceler (2022) 5 z 5 / RafaelOrtega
Bezceler

Některé knihy působí jako zjevení v tom nejlepším smyslu slova. Bezceler právě takovou knihou je. Obsahuje snad všechny lidské emoce, láskou ve všech možných podobách počínaje, nenávistí nekonče. Kniha je psána formou povídek a úvah, přičemž za textem v próze často následuje báseň reflektující dané téma. A za básní ilustrace. Nedokáži říci, zda mne více uhranuly povídky nebo poezie. Nestává se často, aby autor stejným dílem ovládal jak prózu, tak poezii, ale v tomto případě tomu tak je. I prozaický text má poetické kouzlo a skvělý rytmus. A k tomu jasně a logicky danou strukturu, břitký, a zároveň laskavý humor. Často jsem si nebyl jist, zda autor něco myslí ironicky, a to je podle mého mínění i záměr. Čtenář každou kapitolu může číst více způsoby. Není mu vnucován žádný jediný správný názor. Jsou to spíše otázky, byť nejsou kladeny přímo. A jak slibuje anotace, suroviny jsou namíchány bohatě a ve správných poměrech. Některé kapitoly dojímají, jiné vás donutí k záchcatu smíchu, jiné vyznívají až epicky, a přesto lidsky a naprosto srozumitelně. V naší rodině čtou Bezceler všechny generace. Pro mé vrstevniky je tam například téma seznamování přes Tinder, babička byla dojata příběhem lásky odehrávajícím se v padesátých letech, moje přítelkyně je uchvácena básněmi a autorovou znalostí ženské duše. A úplně všichni žereme hlavního protagonistu druhé části knihy, starostu Chrise van Grifa. Jeho příběhy a hlášky a proslovy sledujeme už nějaký rok na sítích, a ještě nikdy nezklamal. Bezceler jsou vlastně dvě knihy v jedné. První část je tvořena samostatnými povídkami, které navazuji velice volně. Druhý díl se jmenuje Chrisova Lhota. Podle města, ve kterém hlavní hrdina působí jako starosta a klinický psychlog. To mne přivádí k tomu, že znalost psychologie je z autorova projevu zřejmá. Stejně jako velké pochopení pro vše lidské, pro všechny neřesti i ctnosti. Do kontrastu s tím je tady postaven právě hlavní hrdina, který se s nikým a ničím nemaže a jeho názor na věc bourá zažívá klišé a utkvělé představy. Kniha je opravdu pro každého. Pro toho, kdo se chce smát, pro toho, kdo chce brečet, pro toho, kdo život miluje i pro toho, kdo svět nesnáší. Nic mu není vnucováno, ale lehce je veden k poznání nového, co možná dosud neobjevil, k naději a usmíření. Jak jsem uvedl na začátku, tato kniha mne překvapila. Nečekal jsem takové hluboké ponory, ani tak chytrý a neprvoplánový humor. Myslím, že Bezceler je pro všechny bez ohledu na gender, věk nebo profesi. Je to čtení svěží, chytré, zábavné, poučné - pokud chcete, nic nevnucující. Autorův styl je jedinečný a nezaměnitelný, stejně tak jeho ilustrace si nespletete s jinými. Už samotná obálka mne zaujala. Anotaci považuji za jednu z nejoriginálnějších. Dost mě pobavilo i poděkování. Tuhle knihu můžete číst na přeskáčku, ale nakonec to asi neuděláte, protože i v rámci jednotlivých příběhů funguje jakási chemie. Nevím, jakou tajnou přísadu autor do Bezceleru dal, ale stoprocentně v něm nechybí notná dávka talentu, moudrosti a smyslu pro humor. Doporučuji všemi deseti, byť je zde dovoleno jen pěti.


Bezceler Bezceler Erik Decimus

Knížka pro všechny, kteří nemají rádi celer, ale bramboračka jim neva. Jak říkají kuchaři – všechno je o surovinách. A v téhle chuťovce si přečtete o lásce, vášni, rozumu i citu. O Tinderu, genderu, Romeovi a Julii, lumbersexuá... více


Komentáře (0)

Přidat komentář