„Právě když jsem se smířil s tím, že můj život bude obyčejný, začaly se dít neobyčejné věci.“

Bizarní je vskutku slovo, kterým by se Sirotčinec slečny Peregrinové dal popsat a které se mi neustále vrací na mysl ve spojení s touto čtenářskou zkušeností. Velice zdařilé cestování časem, „X-meni“, zombie, kanibalismus, strašidelná atmosféra. Není divu, že Tima Burtona téma zaujalo. Už samotné fotografie v knize jsou velice sugestivní a já se nemůžu dočkat, až uvidím, co s tímto solidním základem provedl mistr zvláštních filmů. Podle filmových fotografií v knize (mám tu čest vlastnit výtisk s filmovou obálkou a fotografiemi z filmu) Emma nejspíše létá. V knize je ale jejím živlem oheň a levitující dívkou je Olivie. Tato změna mi trochu vadí, ale asi vsadili na efekt. Nebo jsem něco špatně pochopila. Každopádně jsem ráda, že jsem knihu přečetla před premiérou. Aspoň budu v kině za chytrou. :-)

Kniha mě doslova lapila do své zvláštní atmosféry. Fotografie, ze kterých naskakuje husí kůže. Barevné obrázky, předěly kapitol a zdobení. Skvělý styl psaní Ransoma Riggse. A ta vůně čerstvě vytisknuté knihy…jako by mě vábila: „Pojď se začíst, začíst…“ Já jsem ale chvilku odolávala a začíst jsem se nedokázala. Kniha byla dobrá, ale obrovský boom, jaký jsem čekala, se nekonal. Pak mi ale došlo, že kniha nebude uzavřená a příběh má další dvě pokračování, a proto má také rozvláčnější začátek. Pak jsem se ale začetla a jak jsem otáčela stránky, se mi příběh líbil čím dál víc a já nutně potřebuju vědět, jak to dopadlo. Posledních cca 250 stránek jsem slupla jako malinu. A od tohoto dne potřebuju, aby všechny knihy měly barevné zdobení, předěly kapitol a nebudu se bránit obrázkům. :-)

„Jak by si doktor Golan přál, abych se vykadil? Měl bych to šoupnout na stranu, anebo rovnou doprostřed? Jaké nejprospěšnější hovno, samozřejmě z psychologického hlediska, bych měl udělat?“

Ježiši, Jacob je neskutečný puberťák. Jeho chování k rodičům je otřesné a bohužel velice realistické. Ransom se na něm opravdu vyřádil a mě jeho postava hodně bavila. Jen se třesu, až do onoho vpyskliskacího období doroste to moje zlatíčko. To pak znovu sáhnu po knize, abych nahlédla do duše nepochopeného adolescenta. Moc se mi také líbilo zakomponování skutečných historických událostí do událostí knihy. Takové věci miluju, protože mi běhá mráz po zádech a cítím se být součásti knihy. Z podivných dětí si snad ani nedokážu vybrat. Zbožňuju je všechny. Až na Enocha, z toho mi naskakuje husí kůže ještě teď.

Sirotčinec slečny Peregrinové doporučuji k přečtení všem, protože se nejedná jen o fantasy nebo young adult román. Příběh je neobvyklý, strašidelný a velice dobře napsaný. Navíc jsou fotografie v knize dobové a s příběhem se skvěle doplňují a poskytují nevšední zážitek. Velice silný, podotýkám. A pokud nejste čtenáři a rozhodujete se, jestli jít alespoň na film. Běžte, ale nejdřív si knihu prosím přečtěte. Je skvělá.

---

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti Ransom Riggs

Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií. To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedineč... více

---

Komentáře (4)

Přidat komentář

---