Boj mezi čistotou a zkažeností

recenze

Zpověď dítěte svého věku (2015) / Thanyss

Jsou náměty, jež mají v literatuře svá nesčetná zpracování. A jedním z takových evergreenů byla, je, a po dlouhou dobu stále bude, láska mezi dvěma jedinci. Milostné zápletky, trojúhelníky, dramata a neštěstí. Miliony příběhů, miliony osudů. I mezi tím vším se však ještě dá najít něco originálního a klasického.

Francie, přelom 18. a 19. století. Napoleon povstal a padl jako zářící slunce, které svým jasem nadlouho oslnilo vše kolem. V záplavě tohoto světla pozvedli hlavu tisíce lidí v touze po svobodě a nových pořádcích. Vše staré je nemilosrdně smeteno, aby bylo místo pro to nové. Když však záře pohasne, zůstane na světě generace, jež je zcela vykořeněná a neschopná najít si své místo. V srdci ještě plane nejasná touha a vášeň, hlava je však sklopená. Na scénu nastupuje výsměch morálce i citům. Staré je ztraceno. Nové je v nedohlednu. Nad vším se vznáší podivná mlha.

Na pozadí bouřlivých událostí se odehrává milostný příběh, jehož kořeny mají základ ve skutečných událostech. Kdo jiný by také mohl tak zaujatě vyprávět o těch nejhlubších a nejniternějších citech, než ten, který je sám prožil? Alfred de Musset se nebál vytáhnout lásku a vášeň na prudké světlo a rozpitvat ji do těch nejmenších podrobností.

Zpověď dítěte svého věku sleduje příběh mladíka, jehož zradí krásná milenka a v jeho devatenácti letech tak zcela pošlape jeho představy o lásce. Aby nějakým způsobem zapomněl a vyléčil své zraněné nitro, pouští se na radu svého cynického přítele do tenat zhýralého života plného pití, hráčských vášní, nespoutaných vztahů a tváří tvář citům, jež pro něj dříve byly tak drahé, nasazuje masku lhostejnosti a falešného veselí.

O čem by ten příběh ale vlastně byl, kdyby se našemu hrdinovi do cesty nepostavila výjimečná žena. Žena, jejíž čistota a počestnost je v naprostém rozporu se současným hochovým rozmařilým životem. Dokáže čistota smýt bahno zkaženosti? Nebo se nevinnost utopí v hlubinách podezřívání? Inu, to už si zjistěte sami.

Příběh, jenž se poprvé čtenářům dostal do rukou v roce 1836, stále dokáže hluboce zapůsobit na duši dnešního člověka. Je to hloubavé, plné krásných a místy složitých myšlenek. Je to příběh o vnitřním boji jedince stejně jako o boji mezi dvěma milujícími se bytostmi. Je v tom něha i tyranie, prudká vášeň i bolestný chlad, hlasitý výsměch i tichá vážnost, rány bez krve i vražedné myšlenky. Vnitřní rozervanost na pozadí ještě rozervanější společnosti. A k tomu všemu citlivé pero autora, které dokázalo tohle všechno zaznamenat. Nebudu vám lhát, nad touhle knihou budete muset přemýšlet, ať chcete nebo ne, protože jinak vám velmi snadno uniknou ty jemně se kroutící nuance lidské duše. Na druhou stranu se vám dostane příběhu, který chutná jako život sám.

--- Dokonalost neexistuje; pochopit ji je triumfem lidské inteligence; toužit po ní a chtít se jí zmocnit je nejnebezpečnější šílenství. ---

--- Láska je víra, je to náboženství pozemského štěstí; je to světelný trojúhelník umístěný nad klenbou chrámu, jemuž se říká svět! Milovat znamená svobodně se pohybovat po tomto chrámu a mít po svém boku bytost schopnou porozumět, proč nás myšlenka, slovo, květina dokáže zastavit a přiměje nás zvednout hlavu k tomu nebeskému trojúhelníku. ---

Autorův jediný román je laděn autobiograficky: představuje kroniku Mussetova milostného vztahu ke známé spisovatelce George Sandové. Aby mohl člověk napsat příběh svého života, musí ho nejprve prožít… Niterné pocity zamilovaného a... více

Komentáře (0)