Být zemským škůdcem v době Jana Lucemburského se nevyplácelo

recenze

Historický román Růže a lev navazuje na předchozí knihu Rytíři z Vřesova. Utekly dva roky a mladý král Jan Lucemburský upevňuje svoji moc v Čechách a na Moravě. Již s nástupem na trůn se rozhodl potírat loupeživé tlupy, které maří obchod v českém království a připravují tak královskou pokladnici o příjmy.

Hlavními hrdiny jsou potomci dvou zemanů, a to Matěje z Vřesova a Odona Katzingera z Olšové. Tito zemani dvojitými sňatky spojili své rody.

Jihočeský pán Petr z Rožmberka vysílá oddíl svých mužů proti loupeživé bandě, kterou vede Hans Křivák. Křivák se po vypálení jeho hrádku stáhnul na pomezí Čech, Bavorska a Horních Rakous na hrad Adlerhorst a s sebou odvezl dvě truhly s nakradeným bohatstvím. Petr z Rožmberka by je rád získal. Oddíl vede Bohuš ze Smolna a pokud by se s velitelem něco stalo, má se velení ujmout Beneš z Vřesova (prostřední syn Matěje z Vřesova).

Na Moravě loupí Artleb z Boskovic, který ohrožuje i řád johanitů sídlících v Ivanovicích. Proti tomuto zemskému škůdci vysílá královské vojáky Jan Lucemburský, k nim se připojují muži Petra z Rožmberka, který celé tažení vede, a dále několik dalších českých a moravských pánů se svými družinami a neméně důležitý se ukáže i oddíl johanitů, který Katzingera).

Pokud se vám líbila závěrečná bitva v knize Rytíři z Vřesova, tak v tomto románu si přijdete na své, protože o střetnutí zde není nouze. Kniha dostává rychlý spád. Beneš z Vřesova i Wolfram Katzinger svým jednáním předčí mnohé rytíře. To, co se nakonec odehraje na Vřesově, nenechá nikoho z obou zemanských rodů klidným. A je tu další výprava, tentokrát za hranice Čech. Podaří se odstranit hlavy loupeživých tlup? Co když za nimi stojí někdo s vyššími zájmy a vyšším postavením? Koho dalšího proti sobě tito dva hrdinové poštvou?

Román je rozdělen do třiceti kratších kapitol, má dvě hlavní dějové linie, které se prolínají, jejich hlavními postavami jsou Beneš z Vřesova a Wolfram Katzinger z Olšové.

Knihu jsem četla jedním dechem, je napsána velmi čtivě. Nechybí zde napětí a překvapivá rozuzlení. Z některých scén mě až mrazilo, středověk byl drsnou dobou, kdy přežívali jen ti nejsilnější. Postava Wolframa s jeho smyslem pro humor krutost té doby odlehčuje.

Nemůžu si odpustit tuto citaci, která mě zaujala a pobavila:
„Co je to za boží záměr, že se na světě rodí tolik hlupáků?“
„To je protiváha k těm moudřejším. Rovnováha je důležitá.“
„Ale vždyť těch hlupáků je mnohem víc.“
„To proto, že je třeba nejméně pěti, aby dali dohromady tolik rozumu, co ten nejmoudřejší.“
„… Tu poučku si musím zapamatovat. Protože při srážce s hlupákem je vždy dobré vědět, proč k něčemu takovému dochází tak často.“

Kniha Růže a lev je mojí druhou knihou od tohoto autora, ale už teď vím, že jistě ne poslední. Již nyní se těším na pokračování – Ve službách mocných – které se chystá na květen tohoto roku. A ráda si přečtu i sérii o Hynku Tasovi z Boru a věřím, že mě autor nezklame.

Král Jan Lucemburský se snaží upevnit si své postavení navzdory odporu velmožů, kteří si představovali, že se nezkušený mladíček stane jejich loutkou. Mezitím roste moc jak Jindřicha z Lipé, tak Petra z Rožmberka. Skutečnými hrdin... více

Komentáře (0)