Začala bych tím, že příběh Čarodějky je silný příběh, kde se objevuje něco mezi nebem a zemí napříč generacemi.
Debora a Táňa jsou dvojčata a nemohou být pomalu rozdílnější. Kniha začíná tím, že Debora málem přijde o život, když vyhoří stará chalupa, kde bydlela Debora, a dříve i předchozí generace žen.
Setkáváme se s mnoha dalšími postavami, jako babička Hermína, matka dvojčat Elena, otec Alex, který se živil jako kouzelník a Mája, která je dcerou Táni, ale mami říká Deboře. Ten příběh je neskutečně propletený. Střídají se zde kapitoly ze současnosti a z minulosti. Upřímně řeknu, že to není moc pohodové čtení, je to spíše dramatické. O minulosti Eleny se dozvídáme díky starým deníkům babičky Hermíny, kde si mimo jiné psala i co za byliny se zrovna sklízí, co se z nich vyrábí a kdo přijde za Hermínou na terapii. Pomáhala totiž lidem skrze řekněme přírody bylinnou medicínu.
Kniha je hodně o nenaplněné lásce a o tom, kam až je někdo schopný za láskou jít, i když není opětovaná.
Pokud čekáte nějaké fantasy a kouzla, jako taková, tak ty zde nenajdete. Kniha dbá hlavně na souznění s přírodou a znalosti bylin a prolitou krev, kde ano, je tady něco z magie, ale ne ve fantasy stylu.
Osobně se mi kniha moc líbila, ale docela mě z ní bolelo srdce. Zdálo se, že ženy v rodu nemají zrovna moc štěstí. Některé věci jsem na konci čekala, ale něco mě samozřejmě překvapilo. Musím říct, že Karen umí psát opravdu barvitě a krásně používá květnatost českého jazyka.
Knihu Vám doporučuji, ale ještě jednou zdůrazňuji, že tohle není úplně odpočinkové čtení. Pokud se Vám typově však líbila třeba kniha Les v domě od Aleny Mornštajnové, tak by pro Vás mohly být Čarodějky trefou do černého.
Děkuji moc za knihu (Reading copy) k recenzi @albatrosmedia v rámci spolupráce.
Čarodějky Karin Krajčo Babinská
Tak jako existuje den, existuje i noc. Jako existuje světlo, existuje i tma. Debora a Táňa jsou dvojčata, přesto jsou každá úplně jiná. Zatímco Táňa je slavná zpěvačka a svůj čas tráví na koncertech či v honosném domě na kraji ... více