Za recenzní výtisk v rámci spolupráce děkuji nakladatelství Host
Pohřeb jedné ženy znovu oživí staré vzpomínky u šéfa kriminálky. A tak Marcus Jacobsen neváhá, případ si vyhledá, a pak se složkou zajde za Carlem Mørckem a poprosí ho, jestli by se oddělení Q na ten starý případ nemohlo ještě jednou podívat...
Případy oddělení Q je jedna z mých oblíbených sérií, která se však (já musím říct bohužel), blíží ke svému finále. Tento díl je devátý, předposlední, a já ho četla v době, kdy se na pulty českých knihkupectví dostal závěrečný desátý díl.
Chlorid sodný patří mezi ty lepší díly celé série. Ano, občas jsem z některého dílu nebyla úplně nadšená (např. z toho osmého), ale zas jsem nikdy nebyla vyloženě zklamaná. Ovšem tentokrát je to zase parádní jízda, kdy se kniha velmi těžko odkládá.
Příběh sleduje několik časových linek, ale ta hlavní se odehrává v roce 2020, v době kdy byl na vzestupu covid. Ten se samozřejmě odráží i na práci celého oddělení, kdy se musejí v kanceláři střídat. Ale tohle je pro Carla a jeho tým ten nejmenší problém. Větším problémem je totiž, kromě aktuálního případu, jiné oddělení, které se lehce vrtá v Carlově minulosti.
Je to parádní jízda plná napínavých momentů, extrémních (občas dost morbidních) situací, ale hlavně té skvělé partičky z oddělení Q. Carl opět „září“ se svým jedovatým humorem, Asad má už sice méně přeřeknutí, ale i ty stojí za to. Mladý Gordon stále ještě sem tam něco nevydýchá a prostě omdlí a Rose? Ta to má všechno pod palcem a bez ní by to prostě nešlo.
Chlorid sodný mě nadchl, ale i trochu „vyděsil“ tím koncem. Protože je mi tak nějak jasné, co se bude odehrávat příště... a já se toho úplně bojím! Ale jistěže si to přečtu, neboť teď jsem zvědavá ještě víc!
Chlorid sodný Jussi Adler-Olsen
Carl Mørck a oddělení Q se vrací s již devátým případem. Šéf oddělení vražd Marcus Jacobsen se setkává se svým nejlepším vyšetřovatelem Carlem Mørckem nad případem, který na něj hluboce zapůsobil. Zaměstnancům oddělení Q začne... více