Čistý až naivní milostný příběh

   

Jak vypovídá ukázka z románu autorky Jane Banksové „Miluji
kaskadéra“, kniha si na nic hlubokomyslného nehraje a zcela otevřeně „přiznává“,
že je to klasický milostný či romantický příběh. Milostný román ani ne tak pro
ženy, jako spíše pro dívky. Obálka sice vyzařuje jistou dávkou erotična, ale
jak se říká, nesuďte knihu podle obálky. Naše hrdinka Ava Fullerová je
náctiletá dívka, která vyrůstá společně s dvěma sestrami v horském
srubu v nádherných lesích Montany. Matka jim umřela a tak je vychová pouze
svérázný otec, lovec medvědů, jemuž v krvi koluje indiánská krev. Když
bylo Avě asi pět let, vzal je do města, kde zrovna vystupoval mladý kaskadér
v čísle s motorkou. Jeho odvaha a krása na ní tak zapůsobily, že se
do něj malá Ava zamilovala. Odtud název knihy a i hlavní dějová linie. Ava na
něj nikdy nezapomněla a je odhodlaná se stát kaskadérkou. Po roztržce
s otcem utíká do světa, k cirkusu, pak do okouzlujícího světa filmu,
kde nečekaně narazí na onoho kaskadéra jménem Justin, jehož od dětství miluje. Rozhodla
se, že o něj bude bojovat. Ale jako vždy, osud ji přepravil nemálo překážek.

               

Co už od prvních stránek zaujme, je jistá … čistost či až naivita
hlavní postavy a děje. Připomíná mi trochu příběhy prvorepublikových filmů, ve
kterých vystupovaly krásné a chudé dívky, čestné a pracovité, které byly
dobrota sama a horko těžko odolávaly reálnému světu. I zde totiž hlavní hrdinka
je krásná dospívající dívka s indiánskou krví, které neví co je to chamtivost,
zloba, přetvářka či nenávist. A teď je vhozena do městského světa … Trochu to dezorientuje
v čase, protože dělá problém určit, v které epoše se příběh odehrává,
když sice jedou starým jeepem, ale večer si zapaluje svíčku či petrolejku, aby
si mohl číst. Nejvíce matoucí byl asi okamžik, kdy dostala první menstruaci a
netušila co se to děje (v dnešní přemarketingované Americe snad nemožné). Ale
pak v třetině knihy jeden z mládenců „vytasil z kapsy mobil“ a
bylo jasné, že je to současnost. Obdobně je to pak i stylisticky a jazykově.
Děj nijak nepřekvapuje, je čtivý, ale odhadnutelný. Po dočtení mi připomínal
šablonu karate filmů z osmdesátých let, jen místo Karate kida zde
vystupuje Aikido girl.

                

„Miluji kaskadéra“ je jiný příběh o dospívání, než bychom
dneska očekávaly. Žádné problémy drogami, alkoholismem, sexualitou atd. Pohodový
příběh z červené knihovny pro dívky, který z anglického originálu
vydalo nakl. Čas v roce 2012.

Bohdan BoboKing Volejníček