Co je to naděje?

recenze

Vlak naděje (2015) / Iwíček

Tato kniha mě zaujala už svým názvem, a tak jsem se do ní s velkým očekáváním pustila. Nebudu dlouho mlžit, děj čtenáře tak vtáhne, že není možnost knihu v podstatě odložit. Narazila jsem na ni v rámci doporučení na jedné facebookové stránce a za tuto zmínku jsem nesmírně vděčná.

Trocha děje:
Kniha mě zaujala svižným čtivým dějem. Je psána ve dvou dějových liniích, o kterých jsem si původně myslela, že se k sobě vůbec nehodí a nenavazují na sebe. V půlce knihy se však vše vysvětluje. Děj je vyprávěn o dvou různých lidech, jejichž životní příběh je velice poutavý, ale zároveň celkem smutný.

První dějová linie patří 17leté Molly, která žije v pěstounské rodině. Tato linka se odehrává v roce 2011. Molly vypráví, že když byla malá, tak jí zemřel při autonehodě otec a matka se pominula. Dívka se dostala do dětského domova a během svého života toho mnoho zakouší. Za jeden svůj prohřešek je odsouzena k 50 hodinám veřejně prospěšných prací a zde se do příběhu začne vkládat druhá linie. Tou je vyprávění staré paní, jedná se o její vzpomínky na dětství. Mnohdy mi bylo celkem smutno z toho, jak se v Americe během let 1929–1943 jednalo s malými dětmi, které byly sirotky. Jaká úskalí je v jejich životech potkají? Budou si dívka se stařenkou rozumět a najdou k sobě cestu? To vše se dozvíte v této zajímavé knize.

Můj názor:
Tato kniha je jednou z těch, které ve čtenáři zanechají hlubokou stopu. Příběh je jímavý a během jeho čtení jsem v některých pasážích měla co dělat, abych neuronila slzu. Jediné, co mě zamrzelo, že už příběh skončil. Věřím tomu, že se vám bude určitě také líbit.

Nejvíce mě překvapilo:
Na závěru knihy si přečtete v poděkování, jak autorka knihu tvořila. Klobouk dolů před ní. Myslela jsem si, že se jedná o pouhou smyšlenku. Nakonec se ale přesvědčíte o pravém opaku. Autorka zjišťovala informace o vlacích naděje a setkávala se s těmi, kteří tyto "transporty" přežili. Sbírala informace z kronik a dalších cenných pramenů. Proto bych dílo označila za zajímavý pramen k mapování sociologické problematiky na území USA v průběhu let 1929–1943.

V jednom z posledních vlaků naděje, které od poloviny devatenáctého století v Americe odvážely sirotky z přelidněného New Yorku k náhradním rodinám na Středozápadě, sedí i devítiletá Niamh. Píše se rok 1929 a Niamh, která přišla o... více

Komentáře (0)