Čtvero ročních období v Římě

recenze

Jistě Vám neunikla novinka s názvem Čtvero očních období v Římě od autora Anthonyho Doerra, který je u nás znám především svou knihou Jsou světla, která nevidíme, za kterou získal v roce 2015 Pullitzerovu cenu a která paradoxně v originále vyšla později než Čtvero ročních období v Římě.
A s čím novým tentokrát Anthony Doerr přichází čtenáře obohatit? Svou autobiografií. Autor je totiž sám hlavní postavou celého příběhu. Příběh začíná na podzim roku 2004, kdy opustil rodné Boise v Idaho společně se svou ženou a šestiměsíčními dvojčaty, aby se stal akademickým pracovníkem na Americké akademii v Římě. Tady dostává 1300 dolarů měsíčně, byt a ateliér, kde může tvořit jakýkoli písemný projekt, který si vybere a nemusí jej nikomu ukazovat. Jeho román, který právě započal, ale zůstává nedotčený, když se ocitá tváří v tvář podivnému neznámému světu.
Bojuje s každodenním životem v bytě, kde chybí trouba a z míry jej vyvádí sebemenší maličkosti. Kočárkem s dvojčaty brázdí ulicemi s alarmujícím provozem a obchody v okolí. Nezná italská slova pro to, co by si chtěl koupit a někdy tak čelí situaci, že si místo rajčatové omáčky koupí grapefruitovou omáčku nebo místo kroužku na klíče noční světýlka pro děti. Dvojčata vyžadují obrovské množství času a energie, obzvláště v noci, když se rodiče střídají v nošení plačících miminek. Ale i prostřednictvím všech zkoušek života v cizí zemi si najde Doerr čas číst Plinia a zaznamenat v krásně vytvořené próze své dojmy z Pantheonu, pohřbu papeže Jana Pavla II. a hlavně zdokumentovat své denní zážitky z jednoho z nejstarších měst na světě, kde je umění a historie všude, kam se podíváte.
Jak už název napovídá, je kniha rozdělena na 4 části, pojmenované podle jednotlivých ročních období. Začíná podzimem, kdy se rodina stěhuje do Itálie a končí létem, kdy se opětovně vrací do svého rodného domova. Zvláštností je absence přímé řeči, se kterou se ve většině knih setkávám, ale zde mi vůbec nechyběla.
Čtvero ročních období není žádný velký příběh, který by vás ke knize připoutal natolik, že byste se od ní nemohli odtrhnout, ale autorovy popisy Říma jsou natolik autentické, že jsem opětovně s ním navštívila toto krásné město a zavzpomínala právě na svou dovolenou, kterou jsem v Římě strávila.

Výjimečná kniha – je plná mimořádných postřehů a popisuje Doerrova dobrodružství v jednom z nejúchvatnějších měst na světě. Anthony čte Plinia, Danta a Keatse ‒ staré kronikáře Říma ‒ a navštěvuje náměstí, chrámy a pamětihodnosti,... více

Komentáře (0)