Ačkoli Greenovy knihy nijak nevyhledávám, nepatřím ani k těm, kteří by se jim a priori vyhýbali. Když jsem dostala možnost přečíst si Papírová města poté, co jsem zhlédla zcela průměrný film, využila jsem ji.
Co se týče filmu, byl naštěstí stravitelnější než Hvězdy nám nepřály, přesto to žádná velká sláva nebyla. Kniha mě zaujala více.
A ačkoli Margo není typ postavy, kterou bych si zamilovala, zvlášť na nervy mi také nelezla.
Děj mě zpočátku nebavil, ale když jsem se dostala k tomu, jak Margo zmizela a Q ji začal hledat, četlo se to samo. Občas se to táhlo a některé pasáže bych rovnou smazala, přesto ději a stylu vyprávění nemám co vytknout. To spíše postavám.
Mám dojem, jakoby Green své postavy neznal, jako by pro něj nebyly dost živé. A přesně toto je stavební kámen každého úspěšného románu, autor prostě musí své postavy znát, jinak to nefunguje. Green píše jednu knihu za druhou, ale na mě to působí, jako by to dělal jen proto, aby psal. Nijak zvlášť své příběhy sám neprožívá.
Myšlenky byly docela hezké, ačkoli, jak je u Greena zvykem, naprosto špatně podané. On je zkrátka neumí dobře prodat. Místo toho, aby čtenáři poskytl místo na zamyšlení a vlastní úvahy, nacpe tam naprosto zbytečně protahovaný konec plný umělého probouzení emocí.
A když už jsme u toho konce, jsem ráda, že kniha dopadla jinak než film. Řekněme...lépe, propracovaněji.
Kniha byla průměrná, ale protože i tak přesahuje film, dávám čtyři hvězdy.
Papírová města
John Green
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy... více
Já osobně pana Greena zařazuji mezi spisovatele které nikdy nebudu mít ráda. Bohužel, jak již zmiňovanou hlavní dívčí postavu (také je mi nesympatická) nevymyslel tak úplně sám..V knížce Snídaně u Tiffanyho je hlavní dívčí postava nápadně podobná Margo. Recenze moc hezká:)