Další perla z pera Scarlet Wilkové

recenze

Když přišli psi (2024) / ELIKALLY
Když přišli psi

Scarlet Wilková napsala další román a opět se ukazuje, že její příběhy berou za srdce.
Již svou prvotinou Až uvidíš moře se katapultovala na pomyslný vysoký post na mé hoře oblíbenosti českých autorek.
Její příběhy složené z osudu lidí, do jejichž životů zasahují velké i malé události dané doby se čtou se zatajeným dechem.
V příběhu z malého beskydského kdysi lázeňského městečka se seznamujeme s Živou a jejím bratrem Slávkem, kteří prožili velmi odlišně své dětství v rodině milujících se rodičů. V rodině, jež skrývá tragédie, které jsou čtenáři představeny vlastně až v závěru příběhu. Celou dobu je však náznakem tušíte pod nadskakující pokličkou této bublající historie.
Výjevy z druhé světové války, odboje partyzánů i prostého života lidu v době okupace vystřídá v příběhu doba, která přinese Mír. Chtělo by se napsat i klid, ale bohužel víme, co u nás v republice zavládlo po skončení války. Jací lidé se dostávali k moci a mnohdy rozhodovali o osudech lidí z odboje na všech stranách.
Nebudu čtenáři prozrazovat více, ale poprosím jej, aby knihu rozhododně v knihkupectví neminul. Byla byto nesmírná škoda. Scarlet Wilková prostě umí.


Když přišli psi Když přišli psi Scarlett Wilková

Mistrovský román z poválečných Beskyd. Některá tajemství by měla zůstat navždy skryta – je lepší nevědět, že hrdinové, kterým jsme vystavěli pomníky, ve skutečnosti mnoha lidem ublížili. Živa, Ludmila, Slávek, Ondráš i Karel ma... více


Komentáře (0)

Přidat komentář