Dám a dostanu

recenze

Skořápky na vodě (2017) / Jack333

Život se nikdy s nikým nemazlil, a pokud ano, bylo tu něco špatně. Silný a nezapomenutelný příběh dýchá svým způsobem každý z nás, jen s některými vybranými se můžeme ztotožnit v nějaké knize. A ten od Jarmily Pospíšilové vás určitě nadchne.

U mě to tak bylo. A myslím, že po právu. Děj se točí kolem několika hrdinů, jejichž osudy se svým způsobem propojí. Od začátku jsem přemýšlel, jak bych se zachoval jako dárce anebo jako ten, který tu zůstává a neví, kam ta nejdůležitější část milovaného člověka doputovala. Vše se čte ale jedním dechem, nic vás proto ani na chvíli nenudí.

Postavy patří k těm, které bychom mohli potkat běžně na ulici, což je další významné plus. Jejich charaktery snadno prokoukneme, bohužel se tolik všechny nevyvíjejí, abychom viděli rapidní progres. Najdou se zde ale výjimky, třeba v případě Tomáše Valenty, kterému asi rozumím naprosto nejvíce. Souzním s jeho pocity marnosti, ale také chápu druhou stranu prostřednictvím jeho bývalé ženy.

I místa, kde se příběh odehrává, nejsou nikterak vzdálená. Běžně se do nich můžete dostat, což může někdo brát jako nevýhodu, protože ho nemusí ničím přitahovat. Mně se líbí, že autorka dokáže i z mála vykřesat opravdu dobrou zápletku, která se propojí s minulostí i rodinnou tragédií.

*
Dcerka obrázek složila a vsunula do obálky, kterou ještě celou pomalovala. Chvíli trvalo, než se jí povedlo obrázek uvnitř urovnat, ale Mojmírovu pomoc odmítla. Všechno musela udělat sama. On pevně svázal všechny balonky k sobě a pak k nim připevnil obálku. Vzali Ramba a vyšli přes matčinu zahradu dozadu za humna, pak pokračovali polní cestou do polí na malé návrší s křížkem a rozložitou lípou. Tady to bude ono, rozhodl se. V duchu se vroucně pomodlil za Zuzanino uzdravení a předal balonky Aničce. Ta udělala ještě několik kroků a s vážnou tvářičkou je vynutila. Mojmír pořídil několik fotek mobilem a pak se spolu dlouho dívali nahoru za mizející barevnou tečkou. Do nebíčka.
*

Tuto českou autorku jsem neznal, což byla velká škoda. Naštěstí jsem se nechal zlákat zajímavou obálkou a dobře napsanou anotací, jinak bych se od ní zase vzdálil někam jinam. Jarmila Pospíšilová dokáže určitou formou zažehnout v nás chuť po tom, abychom chtěli vědět více a dorazit ve svém putování až do konce. I když třeba někdy není ten závěr podle našich představ, vyplatí se, vzít její knihu do ruky a začíst se.

Tomáši Valentovi se po letech úspěchů rozpadne svět. Uchýlí se do staršího domku na malém městě, který zdědil po příbuzných, a zkouší začít znovu. Jeho syn Marek tragicky zemře a jeho srdce je transplantováno mladé ženě. Tomáš se ... více

Komentáře (0)