Co dělat, když potřebujete vysvětlit čtenáři nějakou
historickou zajímavost? Vzpomeňte si na přednášku. Jak zvrátit o 180 stupňů už
tak bizarní děj? Vražte tam třeba postavu s IQ 208.
Inferno je nejslabší román Dana Browna. Slavný spisovatel
jede podle svého zavedeného mustru, až člověka několikrát při čtení napadne to známé
přísloví o opakovaném vtipu. Brown se tentokrát při promýšlení románu asi hodně
díval na Fincherovy filmy Hra a Sedm. Do toho zamíchal Dantovu Božskou komedii,
Vasariho Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, přidal základy
biochemie a transhumanismu, protřepal, zamíchal a jako výsledek uvařil čtenářům
neuvěřitelný guláš. Jako vždy je nejsilnější v kulturně-historických
popisech, když se hlavní hrdinové ocitnou ve Florencii, Benátkách a Istanbulu.
Ale to už je lepší přečíst si třeba Muže z Vinci od Františka Jílka nebo
Waltariho Šťastnou hvězdu. Tam je líčení středověkého a raněnovověkého umění
nejen přesnější, ale i barvitější.
U Browna bohužel zvítězil schematismus nad originalitou.
Zatímco knihy Šifra mistra Leonarda či Andělé a démoni byly revolucí na poli
thrilleru s historickým poučením, po dočtení Inferna má člověk pocit, že
Brown se stal epigonem sebe sama.
Inferno
Dan Brown
Dan Brown se vrací novým thrillerem Inferno, který je pokračováním světových bestsellerů Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni a Ztracený symbol. Ve svých románech Dan Brown mistrně spojuje nejzajímavější záhady historie umění s... více
Komentáře (2)
Přidat komentář
Zrovna se na tuto knihu chystám. Věřím vám, že je nejslabší, ale i tak se těším a jsem zvědavá jestli budu mít stejný názor. Díky za recenzi.
Právě čtu. A je fakt, že jsem čekala víc, opravdu záživné jsou jen některé pasáže, jiné naopak přeskakuji. I tak jsem ale ráda, že knihu mám. :-)