Literaturu o holokaustu lze dle mého názoru rozdělit do tří skupin:

1) Romány. Přiznám se, že je už dávno nečtu. Domnívám se totiž, že je alibistické a zároveň neetické zvolit si takto vážné téma a snažit se vybudovat si na něm spisovatelskou kariéru. Literárně parazitovat na utrpení miliónů obětí je důkazem neúcty k jejich památce a navíc žádný z těchto vykonstruovaných příběhů se ani zdaleka nepřiblížil (a ani nemohl) realitě hrůzy, jež doprovázela tzv. „konečné řešení židovské otázky“.

2) Memoáry těch, kteří přežili. Rudolf Vrba, Primo Levi, Richard Glazar, Eddy de Wind, Ruth Elias, Imre Kertész a mnozí další se stali známými po celém světě poté, co napsali knihy o svých děsivých zkušenostech z pobytu v Osvětimi, Treblince, Mauthausenu či jiných koncentračních táborech. Jejich svědectví se čtou jako svého druhu psychothrillery, v nichž je ovšem všechno krutě reálné...

3) Vědecké publikace. Velké manko, které v této oblasti na našem knižním trhu dosud vládlo, se nyní podařilo vyrovnat díky obdivuhodnému počinu nakladatelství Academia. Monumentální dvousvazkové dílo Kalendář událostí v KT Auschwitz je skutečně tím, co má ve svém názvu – den po dni je zde zdokumentováno to nejdůležitější, k čemu v tomto největším vyhlazovacím táboře došlo. Díky filigránské výzkumné práci, kterou Danuta Czechová vykonala, se můžeme seznámit s celkovým (a celostním) pohledem na nacistickou vyvražďovací mašinérii a dozvědět se spoustu nových a dosud neznámých informací.

Přestože šlo autorce v první řadě o věcnost a faktografickou přesnost, v žádném případě to neznamená, že se jedná o suchopárnou četbu. Naopak! Vždyť holokaust byl tak ďábelský mimo jiné proto, že jeho strůjci a vykonavatelé v něm viděli pouze technickou záležitost, zredukovanou na problematiku co nejúčelnější „organizace práce“ a „plnění plánu“. A tak např. s příslovečnou německou důkladností vedené statistiky o počtu vlaků, svážejících Židy z celé Evropy do plynových komor, nevyvolávají ve čtenáři o nic menší mrazení v zádech než jiné, byť barbarštější zločiny Himmlerových pohůnků.

Knih o holokaustu jsem přečetl snad už desítky a měl jsem za to, že mě už v tomto směru nemůže nic překvapit. Polská autorka mne ale vyvedla z omylu. Domníval jsem se například, že pokusy o útěk byly ojedinělými záležitostmi, ve skutečnosti k nim však docházelo takřka permanentně. Většina z nich ovšem skončila neúspěšně a zadržení nešťastníci byli eskortováni do smutně proslulého bloku č. 11, kde je čekalo mučení a smrt u popravčí zdi.

Zaujaly mne též citace z deníkových záznamů Johanna Paula Kremera, lékaře SS. Ten podle všeho přišel do Osvětimi s idealistickými představami, o něž však brzy přišel. Asistence u selekcí a poprav v něm nejdříve vyvolávaly hrůzu a děs, postupně se ale všemu přizpůsobil a poslušně plnil rozkazy. Jeho příběh je klasickým příkladem toho, jak se ze „slušného“, ale morálně neukotveného jedince může za „příznivých podmínek“ postupně stát vraždící monstrum...

Kalendář událostí v KT Auschwitz od polské odbornice na problematiku holokaustu Danuty Czechové je fascinující publikací o jedné z nejtemnějších stránek lidských dějin. Čtenář má jedinečnou možnost pročíst a prostudovat si pro pochopení Osvětimi klíčové informace a znovu si uvědomit, čeho je schopen člověk, když odhodí morálku a nechá se ovládnout Zlem...

---

Kalendář událostí v KT Auschwitz (1. svazek) Danuta Czech

Téměř padesát let je jméno KT Auschwitz (Osvětim) pro miliony lidí na celém světě spojeno s hitlerovským masovým vražděním, zločinem, jaký nemá v dějinách civilizace obdoby. Za necelých pět let existence tohoto tábora v něm nacist... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---