Debutových Devatenáct schodů

recenze

Devatenáct schodů (2024) / jadwiga

Devatenáct schodů jednoho rozestavěného londýnského nádraží v sobě nese nespočet rozličných lidských vzpomínek. Po těchto schodech, během druhé světové války, utíkalo do domnělého bezpečí protiletadlového krytu mnoho lidí. Často v něm museli trávit i několik nocí, než se mohli vrátit zpět do svých domovů. Také nesou vzpomínku na jednu velkou londýnskou tragédii, která se možná ani nemusela stát a dalo se jí předejít. 

Na pozadí toho všeho autorka servíruje milostný příběh Nellie a Raye, velké lásky krásné a milé dívky a amerického vojáka, která si musí projít velkou zkouškou. Zvládne Nellie Rayovi zavčas odpustit? Je totiž přesvědčená, že za její hlubokou ztrátu blízkých, může právě on, její největší láska.

Byla jsem hodně zvědavá, s čím tato mladá a úspěšná herečka přijde. Ukázka se mi totiž dost líbila, nakonec jsem ale trochu zklamaná. Gró příběhu založené na skutečném prožitku autorčiny babičky je sice pěkné, ale zpracováním dost pokulhává. Z textu jsem necítila nic, žádná emoce, prostě nic, s výjimkou krásného závěru, který konečně vzal za srdce. Bohužel těch posledních dvacet stránek celou knihu zachránit nedokázalo. Nelíbilo se mi ani to, jak dokázala Bobby své postavy během pár stránek změnit v úplně někoho jiného. Nellie a její kamarád Will byli neustále usměvaví a pozitivní, následně se zničehonic začali chovat až absurdně. Vztek, křik, žárlivost, naschvály az nevraživost - prostě konec sluníčkových dní. Najednou z nich byli úplně jiní lidé, jiné postavy. V knize mi chyběla kontinuita příběhu, jemnost či cit pro postavy nebo okamžiky.

Já tuto knihu doporučovat nebudu, ale věřím, že si kniha své čtenáře najde, tak jako téměř každá.

Láska vzkvétá i v těch nejtemnějších dnech. Historický román podle skutečných událostí od hvězdy Stranger Things. Píše se rok 1942 a Londýnem neustále znějí sirény. Osmnáctiletá Nellie Morrisová považuje za štěstí každý den, kd... více

Komentáře (0)