Detektivka? Nemyslím si.
recenze
Žebřík ke Stvořiteli (2015) / Adél_K.Člověk by si myslel, že když je kniha v edici Původní česká detektivka bude to detektivka. No a jaké to bylo překvapení, když zjistím, že to není ani tak detektivka jako soubor povídek, kde různé postavy řeší různé vraždy.
Vraždy-ano. Ale že by to byla detektivka tak, jak si ji představujeme? To ani náhodou. V každé kapitole se seznamujeme s: novým případem, novými kriminalisty, novým svědkem a samozřejmě-novým vrahem. A neříkejte mi, že se v tom člověku neudělá guláš.
Například já jsem občas vůbec nepobrala, že už je konec!
Vezmu si třeba kapitolu Párkrát se narodit... Mladý ambiciózní strážník chce vyřešit případ. Jde na vlastní pěst do nějakých garáží. Zajmou ho. Nechají ho samotného v garáži. V té garáži je telefon. Zavolá na stanici. Zavolá si pomoc. Oni ho najdou a jako bonus najdou i celý gang.
Jedenáct stránek jsem dala do osmi vět a ani jste o moc nepřišli. Musím přiznat, že zrovna tahle kapitola mě i docela bavila, protože to prostě, jak by se řeklo u nás na Moravě, odsejpalo. Děj se pořád posouval, a ačkoliv poněkud stupidně, pořád tam byla ta akce, co mě donutila číst dál. Z logického hlediska je nemožné, aby zkušení gangstři nechali policistu samotného v garáži! No promiňte, ale já nejsem nijak zkušená v tomhle oboru, ale i já vím, že by se tam měl někdo nechat! A potom taky druhá věc...všechny použitelné věci se v garáži nenachází, ale jak je možné, že zrovna telefon tam nechají?
A asi nějak takhle byly napsány všechny kapitoly. Byly tam i takové, které se mi opravdu líbily, ale i takové, u kterých jsem měla chuť knihu položit.
Ačkoliv byly příběhy napsány poněkud jednoduše a občas nelogicky, měly věty hlavu a patu a byly napsaný opravdu čtivě. Nebyla to teda kniha, která vás chytne a nepustí, ale takový ten typ, že když to chcete přečíst, dočtete to nenásilně a jednoduše.
Myslím, že v recenzi je taknějak už vyjádřeno, že z knihy nejsem úplně odvázaná, ale zklamaná také moc nejsem.
Za recentní výtisk děkuji nakladatelství MOBA.
Žebřík ke Stvořiteli Roman Cílek
„Proč? Proboha, proč?! Jak to mohl ten člověk udělat?“ křičí matka oběti. Speciálně vyškolenému policejnímu důstojníkovi v roli vyjednavače se v této pocitově vypjaté chvíli dere do myšlenek věta, že „zločin je jediným útočištěm n... více