Dětský poklad

recenze

Ráda prožívám různá dobrodružství s knižními hrdiny, ale také se ráda sebevzdělávám. Nyní, na rodičovské dovolené, jsou mým hlavním vzdělávacím cílem především děti. Téma výchovy, nových poznatků o dětské duši nebo poznatků z neurovědy, jsou často nesmírně zajímavou četbou. Proto je skvělé, že se najdou autoři, jež se snaží tyto informace přibližovat nejen odborníkům, ale také širší veřejnosti srozumitelnou formou.

Mezi jednu z nich patří americká psycholožka a psychoterapeutka Violet Oaklander. Byla vskutku impozantní ženou. V roce 2021 bohužel zemřela. Violet se ve své práci zaměřovala především na děti a dospívající. V této knize, jež vyšla v České republice jako druhá, nastiňuje pomocí Gestalt terapie způsoby, jakými je možné s dětmi pracovat, aby našly svou vlastní cestu k sebepřijetí či k sebevyjádření. Tuto knihu tak napsala jak pro profesionály v oboru, tak pro lidi, kteří se o problematiku dětí zajímají, třeba rodiče, jako jsem já.

Nechává nás v ní nahlédnout do své praxe, ukazuje metody, s nimiž měla sama jako terapeutka nebo jako rodič úspěch. Na několika příkladech nabízí pohled na změnu v chování a sebevnímání u jednotlivých dětí. Občas jsem se přistihla, jak jsem přestala číst a jednoduše se zamyslela nad sebou, svým dětstvím nebo nad svými dětmi. Mezi tímto vším na čtenáře vykukují určitá moudra nebo životní pravdy o dětech, které jsou sice vesměs logické, ale na které často zapomínáme nebo si je jednoduše neuvědomujeme. Jednou z těchto pravd je fakt, že děti vnímají ze svého blízkého okolí absolutně vše a nasávají to do sebe jako houba vodu. Úskalí tkví bohužel v tom, že si vše následně dávají za vinu, protože jejich vnitřní systém prozatím neměl možnost dozrát natolik, aby se od těchto prožitků dokázal oprostit.

Kdybych měla vybrat pouze jednu kapitolu, která mě zasáhla nejvíce, byla by to kapitola s názvem "Mnoho tváří hněvu".

Takže, kdo máte rádi trochu odbornější texty, ale zas ne příliš, pracujete s dětmi nebo vás toto téma prostě jen zajímá, velmi ráda vám knihu doporučím. Celkově z ní číší nesmírná laskavost a něha k dětem.

Téměř tři desetiletí po knize Třinácté komnaty dětské duše, kterou mnozí považují za základní knihu o terapii hrou, přišla autorka s novou publikací. I ta se zaměřuje na vztah mezi terapeutem a dítětem či dospívajícím a představuj... více

Komentáře (0)