Devatero povídek

recenze

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace

V knize Občasné přeháňky se skrývá devět povídek od Rainbow Rowell. Každá z nich je jiná, ale jedno mají všechny společné, vyprávějí příběh o lásce. Některé působí naprosto reálně a v jiných lze najít jednu nebo dvě kapky magie. Nechybí ani jedna povídka ze světa Fangirl a jedna ze světa Nedej se.

Ačkoli je každá z povídek jiná, a u některých je to vidět i na způsobu psaní, který si autorka pro danou povídku zvolila, pro všechny platí, že jsou skvěle napsané. Do každé z nich jsem se okamžitě začetla a než jsem se nadála, byla jsem na konci. Nejen povídky, ale celé knihy.

Po přečtení prvních povídek jsem si říkala, že tohle snad bude první kniha, kde se mi budou líbit všechny povídky. Nakonec tomu tak nebylo, ale žádná se mi vyloženě nelíbila, což je samo o sobě úspěch.

Půlnoci
Půlnoci je taková klasická povídka, která ukazuje vývoj vztahu jednak mezi partou lidí a pak mezi dvěma konkrétními lidmi po letech. Je to taková sladká oddechovka, kde ale nechybí i vážnější téma, něco k zamyšlení, ani špetka humoru. Jen bych autorce vytkla, že povídku vlastně začala od konce, aby se k tomu konci vrátila, což mi přišlo zbytečné.

Spřízněné duše
Spřízněné duše je povídka, kterou podle mě budou milovat všichni fanoušci Star Wars. Já tedy fanouškem Star Wars nejsem, ale stejně ji miluju. Je originální a neuvěřitelně roztomilá, takže jsem se celou dobu čtení usmívala od ucha k uchu. Jediné, co mě mrzí, je, že je to jen povídka. Protože tenhle příběh by si zasloužil minimálně novelu.

Zimní písničky pro Summer
Zimní písničky pro Summer je moje druhá nejoblíbenější povídka z této sbírky. Stejně jako Spřízněné duše je neuvěřitelně roztomilá a při jejím čtení jsem se prostě nedokázala neusmívat. Ale uznávám, že k ní mám drobné výhrady. Jednak mi hlavní hrdinka přišla na začátku přespříliš dramatická a pak si autorka nedokázala odpustit zmínky o chlupech v podpaží, což je prostě meh. Naštěstí mi ani tohle nedokázalo znechutit jinak perfektní povídku.

Sněhový věneček
Sněhový věneček je rozhodně povídka s nejdivnějším názvem, ale příběh není divný ani v nejmenším. Je to takový klasický dialog mezi dvěma stranami, které pořádně nedokážou říct, co chtějí, ale bavilo mě to sledovat. Je to plné humoru a ironie. Ta ironie pochází především od hlavní hrdinky, která je dost svá a moc se mi líbila.

Zase napřesrok
Zase napřesrok je povídka z universa Fangirl a byla by skvělá a roztomilá, kdyby nebyla celá založená na hysterii kolem covidu. To, že je příběh zasazen do toho období by mi ani nevadilo, ale názory hlavních hrdinů mi přišly extrémní a jelikož mám na tohle všechno o dost střízlivější názor, tak jsem je nedokázala úplně pochopit, což se samozřejmě promítlo v tom, jak jsem vnímala příběh.

Princ a trollka
Princ a trollka je asi nejdivnější povídka z celé sbírky. Uznávám, že nápad je zajímavý, ale nedotažený. V podstatě na téhle povídce skoro nic nechápu. V jakém světě se odehrávala? Je myšlena doslova, nebo to spíš byla jedna velká metafora? A co měl znamenat konec? Vzbuzuje ve mně zkrátka jen otázky. Asi bych potřebovala, aby byl příběh rozepsán do trochu delšího útvaru, protože takhle opravdu skoro nic nechápu.

Nejednoznačné zprávy
Nejednoznačné zprávy je skvělá povídka, ale hodně se zabývá tématem mateřství, což je něco, co jde úplně mimo mě. Osobně jsem nechápala myšlenky a touhy hlavní hrdinky. Nedokázala jsem se do ní vžít a povídka mi tak zůstala vzdálená a pro mě osobně nereálná, i když si uvědomuji, že to, co hlavní hrdinka řešila je reálné dost. Takže skvělá povídka, ale ne pro mě.

Vánoce se Snowem
Zbožňuji Nedej se a jsem velkým fanouškem Simona a Baze, takže cokoli z tohoto universa vítám. A tahle povídka byla opravdu povedená! Skvěle navazuje na všechno, co o Simonovi a Bazovi víme a zaobírá se jejich vztahem a problémy, kterých popravdě nemají zrovna málo. Ale zároveň je povídka odlehčená a místy i vtipná. Nebo je to prostě tím, že je v ní Simon s Bazem a při sledování těch dvou v akci se zkrátka nejde neusmívat.

V očekávání
V případě povídky V očekávání přišla autorka opět se skvělým nápadem, který ve mně probouzel hodně zajímavých otázek, nad kterými jsem se opravdu chtěla zamýšlet. Ale zpracování mi příliš nesedlo. Tohle je opět jeden z autorčiných nápadů, který by si zasloužil mnohem více prostoru, aby mohla zdůraznit každý jeho aspekt. I když na druhou stranu ta strohost příběhu svým způsobem příběh podtrhuje, takže nemůžu vyloučit, že to byl její záměr.

Občasné přeháňky je kniha, ve které najdete spoustu pětihvězdičkových povídek a několik tříhvězdičkových. Pokud nemáte nic proti povídkám o lásce, tak můžu knihu jedině doporučit. Je opravdu skvělá a podle mě by si zasloužila, aby si jí všimlo víc čtenářů.

Holka potká kluka, když oba táboří před kinem. Nejlepší kamarádi debatují o důležitosti školních plesů. Princ se zamiluje do trollky. Žena najde spřízněnou duši v imaginárním muži. A sám Simon Snow se vrací v nezapomenutelném váno... více

Komentáře (0)