Dítě štěstěny

recenze

Nebeské komando (2019) / Lena91

Autorka románu Nebeské komando není u nás úplně neznámá, avšak její předchozí tvorba ji nevynesla tolik do čtenářského povědomí. Nový počin popisující skutečný životní příběh by to ale mohl změnit.
Hlavní hrdinou románu je Gustav Lindemann, jehož příběh začíná v rodném prvorepublikovém Frankštátu. V necelých čtyřech letech přichází o maminku a jako nejmladší ze šesti dětí to nemá jednoduché. Když se potom jeho tatínek znovu ožení a macecha mu jasně dává najevo, že je pro ni jen parchantem, který překáží, začne se toulat. Do školy i domů chodí jen sporadicky, toulky se často protáhnou i do několika dnů. To všechno nakonec zavede malého Gustu na převýchovu do ochranovny v Moravském Krumlově, kde prožívá svá nejšťastnější léta. Roky strávené mezi svými vrstevníky ochráněni od veškerého dění tam venku.
Ve čtrnácti letech končí Gustovi pobyt v ochranovně a navrací se domů, do reality, která se však úplně změnila. V předválečném Frankštátu se striktně rozlišuje mezi českými občany a lidmi zfanatizovanými „knírnatým čalouníkem“. Gusta i jeho rodina se tomuto německého přístupu brání, Gustav se ještě stihne vyučit řezníkem, avšak po smrti otce i macechy se ani mladý Gusta neubrání, neboť ho jeho poručník přihlásil k německé národnosti. Jako mladý německý bojeschopný občan je Gustav snad za trest poslán k nebeskému komandu. Jedná se o službu na minolovce, z níž málokdo vyvázne živý. Díky otcově předvídatelnosti dostane jako řezník na starost nejpříjemnější stanoviště, a to kuchyň.
Službu na minolovce popisuje Strnadová do podrobností, se všemi detaily, jak výbavy lodi, popisu výlovu min, tak i jejich nezdařilých pokusů a následků. Některé pasáže jsou delší a zbytečně zpomalují děj, avšak díky tomu si čtenář zase může udělat jasnou představu o službě na lodi smrti. Válečnou vřavu a umírání autorka prošpikuje sem tam nějakou milostnou avantýrou hlavního hrdiny, čímž celý příběh o válčení polidšťuje obyčejnými touhami a pudy.
Smrti se nevyhne ani několik Gustových kamarádů a Gusta sám vyvázne jen o fousek z igelitového pytle. Po této události se Gusta rozhodně k útěku, který ho zavane do hor k partyzánům. Ti jej pojmou hned za svého a taktéž se stává hlavním kuchařem. I tady si Gusta brzy zvykne a jeho leitmotiv „kam jsem přišel, tam jsem byl doma“ pasuje i pro toto místo. Po třech měsících dojde k osvobození části Francie, což Gustu přiměje k odchodu. Když se nahlásí na konzulát, je okamžitě převelen k československé samostatné obrněné brigádě, kde jako tankista vyráží bojovat proti němcům. Během války získá nespočet kamarádů, ale také žen. Mezi nimi i mladičkou Marii, která ho okouzlila během volna na venkovské zábavě. Gusta jakožto dítě štěstěny přeživší minolovku, pobyt s partyzány, boje v tancích si musel svobodu těžce vykoupit, ale dočkal se jí a má v plánu si ji užívat s Marií a dítětem, které čeká.
V posledních stránkách však autorka tento idylický konec rozbije a mě zůstává v hlavě hromada nezodpovězených otázek a ústa dokořán.
Román obsahuje poměrně velké množství vojenských detailů, což každého čtenáře nemusí bavit a naopak ho to odradí. Avšak autorka tohle zpomalování vynahrazuje sekvencemi nabitými dějem a tak ve finále čtete čtivý příběh mladého vojáka o touze přežít a získat svobodu, v němž se jako na houpačce střídají popisné pasáže s těmi akčními, které vás strhnou s sebou.


Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

„Kam jsem přišel, tam jsem byl doma.“ Leitmotiv život - ní filozofie hlavního hrdiny prostupuje celým dějem románu o životě Gustava Lindemanna. Ztráta matky malého Gustu citově poznamená. Nevlastní otec se k chlapci sice chová hez... více

Komentáře (0)