Tohle není recenze. Pouhý proud radosti ze života. Kritické oko ať se přimhouří, nebo zahledí jinam....
Můžu zde používat vulgarismy, pokud jde o citaci? Protože pokud nemůžu, nevím, jestli bych v tomto dílku našla tři po sobě jdoucí věty, které by neurážely ničí jemnocit.
Ve věnování stojí: „S ledem nebo bez.“
První kapitola obsahuje jedinou větu: „Polibte mi prdel.“
Co následuje, to je dokonalý letní koktejl humoru, romantiky a hlavně napětí. Zní to banálně, že? To píše NY Times na obálku každé druhé knihy.
Řeknu: spíš sranda než humor. Humor jako slovo zní pro tenhle kolotoč dost zaprděně. S odpuštěním. (Budu pokaždé prosit o odpuštění? Nebo se třeba radši mírnit s tím nezřízeným nadšením a z něj plynoucí jazykové uvolněnosti...)
Romantika (jako slovo...) asi podobně navozuje mylný dojem. Možná je to spíš o sexu než o romantice, napadlo mě v této nestřežené chvíli, ale to by taky bylo nutné brát s rezervou. On a ona a on. Všichni se dohromady mají rádi. Pokud bereme ohled na klasický vztahový vzorec, můžeme čekat, že někdo na konci bude muset z kola ven. Uvidíme. Vy uvidíte. Já už to vím.
Napětí zní taky nějak moc vážně. Jsou tu akční scény, a to celkem neotřele vymyšlené. Pokud je schopen soudit někdo, kdo toho kromě mayovek, verneovek a světové klasiky za život moc nepřečetl. Prostě není to jen kopání a střílení. Je to střílení do Mexikánů. Do těch divochů. Američany, tudíž jinými divochy.
Tím se dostáváme k jednomu velkému pozitivu textu. Napsal to Američan a místy si s bravurním vtipem, nicméně beze stopy diplomacie podává třeba právě mexickou menšinu, jejíž příslušníci jsou v USA vnímáni převážně jako nábytek, součást dekorace, v praktičtějším smyslu „ti, co nám sekají trávníky“. Winslow však nešetří ani své krajany a plytkost národu tak často vyčítána taky hezky trčí z několika odstavců.
Úplně nestranný není nikdo.
Winslow přesto zůstává někde nad věcí, a to bez toho, aby vypadal, že o to nějak moc úporně usiluje.
Divoši, to je mexický kartel, to jsou bandy cizinců, ozbrojených až po uši a odhodlaných ke všemu. Jo? Třeba jo. Ale Američané nejsou o nic menší. Nebo válečníci ze všech možných Stánů. Winslowův svět divochů je anoanoano, sranda i napětí i láska, ale iluze si nedělá.
Nechce se mi citovat.
Chce se mi ležet na pláži se sklenicí míchaného drinku. Slámka a paraplíčko, prosím.
Z jedné strany by seděl Ben, ze druhé Čon, a s námi tam klidně i ta jejich holka, určitě bychom si rozuměly.
Jak nad tím příběhem teď přemýšlím, letos toho léta jaksi nebylo dost...
Divosi Don Winslow
Filantrop Ben a bývalý námorník Chon vedú svoj malý marihuanový biznis v Laguna Beach a vďaka vernej klientele z neho ohromne profitujú. Ak sa im ktosi postaví do cesty, Chon sa oňho raz-dva postará. Teraz však stoja proti silnému... více
takže,asi se ode mně očekává,že recenzi opět pochválím,protože ji psala má oblíbenkyně.
jenže malc8k udělá co ?
možná trocha zamyšlení.
je text,který mně donutí přidat si knihu,nad kterou jsem před pár dny zlomil hůl,jakožto titulu,který mně nijak výrazně nezaujal,do chystám se číst dobrý ?
kurva,já myslím,že jo,vždyt´ od toho tu vlastně ty recenze jsou,ne ?
takže opět chválím,opět napsané s lehkostí Bolkonské vlastní,a po knize se časem pravděpodobně poohlédnu :)