Možná protože nejsem z akademického prostředí a historie je jenom mým koníčkem, jsem otevřenější amatérským badatelům, zpochybňujícím otázkám, novým přístupům a neotřelým teoriím. Ale musí mít „hlavu a patu“ a především musí být podložené relevantními zdroji. V případě těchto dvou počinů pana Cinerta se však dostavuje spíš zklamání, než pocit něčeho objevného a novátorského. Název „Bylo to jinak“ zní arogantněji, než kdyby autor raději zvolil „Bylo to jinak?“ s otazníkem jako otevřená vrátka pro přiznání případných vlastních omylů. Když se totiž čtenář začne hlouběji zajímat o autorova tvrzení a pídit se po zdrojích, najednou začne zjišťovat, že mnohá přestanou dávat smysl a zdroje pro ně neexistují.
Mít vlastní webové stránky k propagaci vlastního díla je jistě chvályhodné, málokdo si na to troufne. Ale očekávat, že se mi na stránkách budou objevovat jen chvalozpěvy za „objev Ameriky“, je naivní. Dříve nebo později se vždycky objeví někdo, kdo se v předkládaných teoriích začne šťourat a klást nepříjemné otázky, na které vydržel odpovídat pouhá 2 kola. Na zrušení a smazání diskuse jím samotným sedí citát z Cimrmana: „Otevřel si hospodu, ale chodili mu tam lidi…“
Nevěřící Tomášové ať zkusí jednoduchý test, který v době internetových možností není nijak obtížný, například u autorovy teorie o Wogastisburgu – lokalizuje ho do místa římské pevnosti Augustiana na Dunuji, která měla změnit jméno na Wogastisburg a poté na Trigisamo/Traismauer. Nejprve údajně došlo ke změně z Augustiana na Wogastisburg: (1) Zkuste si najít zdroj pro tvrzení, že vulgární latinská dvojhláska AU– se vlivem germánských jazyků změnila na WO–. (2) Zkuste si najít zdroj pro tvrzení, že latinský kořen –GUST– se změnil na germánský –GAST– (pro což jediným autorovým vysvětlením ve smazané diskusi bylo, že se jednalo o „ojedinělou změnu“, které jakože čtenář musí prostě a jednoduše věřit). Následně mělo dojít ke změně názvu Wogastisburg na Trigisamo (moderně Traismauer) překladem kořene –GAST– ve starém názvu na TRIG– v novém názvu: (3) Zkuste si najít alespoň jedno toponymum, u kterého by došlo při vzniku nového názvu k překladu slova uprostřed (–GAST–) a vynechání zbytku (WO- a –BURG). (4) Zkuste se zamyslet nad faktem, že takzvaná Peutingerova mapa z počátku 13. století, která zaznamenala stav zeměpisných názvů ze 4. století či nejpozději z počátku 5. století (s výjimkou názvů Francia, Alemannia a Suevia za Rýnem, které si kopista mapy doplnil sám). Peutingerova mapa má pro Augustianu název Trigisamo a bylo by zvláštní, kdyby se tato římská pevnost ve 4. století jmenovala Trigisamo, aby v 7. století nesla název Wogastisburg, které se následně zpátky změnilo na Trigisamo, jak autor knihy tvrdí.
(5) Úplně na konec se zkuste v souvislosti s Fredegerovým líčením o průběhu franského tažení proti Slovanům, porážce Austrasijců a úspěchu Alamanů a Langobardů (v podobě odvedení zajatců) zamyslet nad autorem překládanou mapou, kudy hypoteticky tyto armády šly. Od Traismaueru k Vídni je to zhruba 50km po bývalé římské silnici nijak obtížným terénem. Kdyby byli Austrasijci poraženi u Traismaueru, proč by vítězní Slovani nezastavili vracející se Alamany stejnou cestou? Proč by se Alamani a Langobardi nespojili a neodčinili porážku Austrasijců? Opravdu se vítězní Slovani spokojili s porážkou Austrasijců a Alamani s Langobardy se spokojili s kořistí a zajatci, navzájem si z bezpečné vzdálenosti zamávali a rozešli se domů?
A tak je to se vším. Potíž není v předkládání nápadů a nových možností, potíž je v předkládání všeho jako hotové věci, přes kterou dál nejede vlak. Potíž u autora a jemu podobným není v kritice „opakování starých výkladů“ a pasování sama sebe do badatelů 21. století, potíž je v neschopnosti překonat blud vlastní neomylnosti a šarlatánství. Smazáním diskuse a hrou na mrtvého brouka se z nesmyslů pravda nestane a upřímně doufám, že autor jednoho dne pochopí, že jen vytváří další bludy, které jakékoli jeho zajímavé nápady spolehlivě přebijí, a hlavně jenom dál zahlcují už tak zahlcený informační prostor. Shrnuto a podtrženo, vyhozené peníze a škoda dřeva na papír.
Aktualizace: Autor nakonec diskusi na svých stránkách obnovil. Marně jsem doufal, že nějaké důkazy pro své teorie nakonec předloží. Obnovil ji jen proto, aby mi odpověděl, že moje zpochybňující otázky považuje za nenávistné obtěžování. Takže milý čtenáři, jsou tu dvě pravidla: 1) jsi povinen bez ptaní věřit všemu, co autor tvrdí 2) kdyby ti náhodou něco nebylo jasné, řiď se pravidlem číslo jedna.
Bylo to jinak
Jan Cinert
Podtitul: Jiný výklad mytologie - nový pohled na Staré pověsti české - skutečný příběh knížete Václava. Pokus amatérského historika o jiný výklad nejstarších českých dějin. Autor shromáždil množství historického materiálu i my... více
