DVĚ TVÁŘE LÁSKY

recenze

Dvě tváře lásky (2024) / Knižní střípky

228/2024
DVĚ TVÁŘE LÁSKY
MARIE HAMÁKOVÁ
Nakl. FORTUNA LIBRI
Rok vydání 2024
Celkem 240 stran

Matylda, Jakub, Jana.
Trojlístek tentokrát ne sice milenecký, ale možná o to více zajímavější.

Matylda s Jakubem spolu chodí, mají hezký vztah, uvažují o společném životě, veškerá idylka končí v okamžiku prvního setkání s potenciální tchyní Janou.

Naše Janča je až nezdravě fixovaná na svého miláčka, dceru Elišku zavrhla, je vdova, a tak má v hledáčku svého zájmu pouze synáčka. A bohužel pro Matyldu si představuje ženu po boku svého syna úplně jinak... Ze začátku škodí velice nenápadně, ale když zjistí, že se mladí chtějí vzít, tak odhodí rukavičky stranou a jde do boje naplno.

Matyldě nějaký ten čas trvá, než si dá dvě a dvě dohromady a pochopí, že ji Jana v žádném případě do rodiny nechce.

A jestli si dá dvě a dvě dohromady Jakub a pochopí, že jeho matinka není chudinka vdova, nýbrž pěkná mrcha, to si již přečtěte sami.

Jak já byla zvědavá na tuto modrou krásku od Marušky. První vydání se rozebralo v cukuletu a já musela čekat až do listopadu na dotisk.

A musím s velkou radostí říci, že mě to opravdu bavilo, přečteno jsem měla velice rychle, vlastně za jeden večer, bylo to čtivé a já jsem prostě chtěla vědět, jak tento souboj nakonec dopadne. Matyldy mi bylo opravdu líto, Jana byla totální magorka (ale skvěle napsaná, to zase jooo, ty její myšlenkové pochody, to bylo dost často silné kafe), no a Jakub mi sice ze začátku byl sympatický, ale zhruba v půli knihy mě neskutečným způsobem začal švát, propleskla bych ho hned.

Kniha mě bavila, ale rovnou říkám, že bych si klidně odpustila několikastránkové popisy postelových scén. Jedny jsem si poctivě přečetla, ať vím, a kupodivu jsem těch pět stran zvládla bez újmy, takže to nebylo nijak hrozné, jak to někdy může být. Ale ty další jsem přečetla tak na půl oka, na férovku to přiznávám, to prostě není můj šálek kávy, ale to většinu z vás u mě nepřekvapí.

Nicméně i přes tu jednu jedinou mou výtku, která je ale čistě mým osobním problémem, jsem si čtení opravdu užívala. A několikrát jsem si vzpomněla na TCHYNI A UZENÝ od Simči Monyové, což považuji za velice dobrý a mnou velmi oblíbený kousek na toto téma. A DVĚ TVÁŘE LÁSKY mi ji v mnohém připomněly. Mám radost, že mě kniha od Marušky nezklamala, že jsem se bavila a pokud bude nějaké pokračování, ráda si ho přečtu. (PROSINEC 2024)

Strhující román o síle mateřství a všepohlcující vášni. Láska má mnoho podob. Co se stane, dojde-li ke střetu dvou z nich? Co když bezbřehé, avšak svým způsobem sobecké, mateřské lásce zkříží cestu láska romantická, vášnivá a... více

Komentáře (0)