Fascinující kniha - odvážný anglický mladík byl v letech 1937 - 1945 pokaždé tam, kde se psala historie...
recenze
Výpravy na Východ (2022)

Fitzroy Maclean má teprve 23 let, ale již se před ním začíná rýsovat slibná kariéra. Píše se rok 1934 a tento mladý Angličan je zaměstnán na britské ambasádě v Paříži. Jak píše v úvodu své vzpomínkové knihy s názvem Výpravy na Východ, jednalo se o lukrativní post, spojený sice s množstvím administrativní práce, ale též s příjemnými reprezentativními povinnostmi v podobě slavnostních recepcí, opulentních večírků a řadou dalších radovánek, které skýtal pobyt ve francouzském hlavním městě.
A přesto jej takovýto "usedlý" život jednoho dne omrzel! Snad se v něm probudily nějaké dobrodružné geny či zatoužil po radikální změně prostředí, ale ať už tou příčinou bylo cokoli, jisté je, že požádal o přeložení na velvyslanectví do Moskvy! Jeho nadřízení mu to po určitém váhání odsouhlasili a tak se Fitzroy Maclean v únoru 1937 ocitá v hlavním městě Sovětského svazu.
Jak známo, někteří západní levicoví intelektuálové vzhlíželi tehdy k "prvnímu státu dělníků a rolníků" s obdivem a nadějí. Možná tomu byla na vině dlouholetá krize parlamentních demokracií v Evropě (zvláště pak neschopnost postavit se Hitlerově rozpínavosti) a jistě tu sehrála svou roli i sovětská propaganda, že lidé jako Romain Rolland, Lion Feuchtwanger, Henri Barbusse a další uvěřili báchorkám o Stalinově úspěšném budování spravedlivější a lidštější společnosti než je ta kapitalistická. Dlužno dodat, že Fitzroy Maclean takto naivní nebyl. Přijížděl na své nové působiště, aniž by si o zemi, v níž měl prožít následující tři roky, dělal nějaké přehnané iluze. Chtěl si zkrátka na sovětskou realitu vytvořit vlastní názor.
Brzy se ukázalo, že o nějakém ráji na zemi, o němž básnili západoevropští idealisté, nemůže být v případě stalinistického Ruska vůbec řeč. Naopak! Kontrast mezi žalostnou bídou proletářských mas na jedné a přepychovým životem komunistických funkcionářů na straně druhé sotva mohl být větší. Jedno ovšem měly obě tyto třídy společné, a to strach z tajné policie, před níž si nebyl jistý nikdo. Autor knihy Výpravy na Východ přijel do Moskvy v době tzv. Velkého teroru, kdy Stalin cíleně likvidoval armádní a stranické špičky a statisíce nevinných lidí posílal na nucené práce do gulagů. Fitzroy Maclean měl možnost zúčastnit se soudního monstrprocesu s Bucharinem a dalšími údajnými protistátními spiklenci a v knize o tom podává otřesné svědectví.
Mladý anglický diplomat si však zároveň uvědomuje, že atmosféra všeobecného strachu, v níž se celá země nachází, mu paradoxně může pomoci vyzrát nad byrokratickým aparátem a uskutečnit svůj velký sen, totiž navštívit sovětskou Střední Asii. A protože je mužem činu, brzy svůj plán realizuje. I když je v něm často "malá dušička", před orgány NKVD vždy vystupuje sebevědomě až troufale a tím v nich vzbuzuje dojem, že je privilegovaná osoba, s níž si není radno něco začínat. Je pochopitelné, že tím vznikají mnohé komické situace!
Kniha Výpravy na Východ je rozdělena do tří částí, podle toho, kde její autor v letech 1937 - 1945 pobýval. Jestliže jsem se totiž zmínil o jeho sovětské anabázi, pak po ní následovaly ještě dvě další. Když začala 2. světová válka, nechal se Fitzroy Maclean převelet k armádě a zúčastnil se vojenských operací v Africe a na Balkáně. Tyto své válečné zážitky popisuje neméně poutavě a čtenář je tak vtažen do úchvatného příběhu člověka, který se (nehledě na nebezpečí, které s tím bylo spojené) snažil být v oněch nelehkých časech tam, kde se tvořily dějiny...
Fascinující kniha!

Proslulé svědectví sira Fitzroye Macleana o jeho diplomatickém a vojenském působení mezi lety 1937–1945. Macleanovo dobrodružné vyprávění, podané s nezaměnitelným vtipem a osobním šarmem, posloužilo jako jeden ze vzorů pro Fleming... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
JanH také napsal




