Gwailou - příběh, který jsem přečetla jedním dechem

recenze

Gwailou (2024) 5 z 5 / Slavice14
Gwailou

Příběh Marie mě pohltil hned od prvních řádků. Ve vzpomínkách jsem se vrátila zpět, kdy jsem na začátku devadesátek také sama vyrazila na zkušenou z domova do neznáma... Mariiny pocity mi byly velmi blízké.
Kniha je psána formou krátkých kapitol, díky kterým děj svižně plyne a láká vás přečíst si vždy ještě další a další... Nejen, že se dozvíte co to znamená Gwailou, ale seznámíte se způsobem života v Hongkongu, který je tak odlišný od toho, co známe z Evropy. Mariiny příhody jsou někdy veselé, někdy dojemné, někdy i nebezpečné, ale vždy vám podhalí další střípek z poznání vzdáleného asijského světa a vzájemného soužití rozdílných kultur.
Řekla bych, že kniha je vlastně takové 3 v 1. Přináší čtenáři cestopis, autobiografii i román. Navíc je doplněna autorčinými vlastními kaligrafickými ilustracemi, což z ní dělá obzvláště výjimečný kousek, který by si určitě zasloužil pokračování.


Gwailou Gwailou Ludmila Šimková

Asie, o níž Marie vždy snila, hned neodpovídá jejím představám. Hongkonžané žijí, aby pracovali, ale nepracují, aby žili. Ocitá se sama v mraveništi neznámých lidí, odlišných zvyků a předsudků. Snaha sžít se s multikulturním prost... více


Komentáře (0)

Přidat komentář