Hlubiny

recenze

Hlubiny (2024) / ElisR1

Pro třetí díl série Černý led - Hlubiny - Yrsa zvolila poměrně pomalé tempo vyprávění. Nejspíše kvůli tomu, že sledujeme tři dějové linky, tak abychom se s nimi mohli důkladně seznámit. Bohužel kvůli tomu však příběh většinu knihy působí dost rozvlekle a byla jsem z něj spíše zklamaná.
V první dějové lince sledujeme vyšetřovatele, kteří se přimíchají k vyostřenému sousedskému sporu a zároveň Týr řeší svoje osobní problémy.
V druhé lince sledujeme pohled vyprávění syna jedné z rodin, jež se sousedských sporů přímo účastní.
A v poslední lince, která vypadá, jako by se ostatních vůbec netýkala, sledujeme lodní kuchařku Gunndís, jež se snaží jít ve stopách svého otce.
Ačkoliv jsem ocenila přiblížení profese lodního kuchaře a to, jak se celý příběh ve výsledku krásně propojí, musím uznat, že Hlubiny byly za mě z celé série nejslabší.
Ve výsledku se totiž v knize téměř nic nedělo a chyběla i mrazivá atmosféra Islandu, na kterou jsem si u Yrsy tolik zvykla.
Ani hlavní postavy to tentokrát nijak extra nevylepšily, protože žádná mi nebyla zrovna dvakrát sympatická.
Celkově tak musím říct, že tento díl byl hodně slabý a zajímavý byl více méně až konec, který obsahoval i několik zvratů, které nejspíš čekat nebudete.
Ale vzhledem k samotnému konci, kdy autorka naláká na další díl, si pokračování ještě přečtu.

Hlubiny jsou trošku jiným příběhem, než ostatní Yrsiny knihy, které jsem zatím četla. Nemají tu správnou mrazivou atmosféru, za to ale obsahují promyšlený příběh, který vyustí v parádní rozuzlení. Pokud tedy hledáte obsáhlý příběh a nevyžadujete příliš akce, tak třetí díl Černého ledu by se vám mohl líbit.

Recenze je psaná v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada.

Nález lidských kostí spustí policejní vyšetřování. Pozůstalí oběti se mohou dočkat odpovědí, ne všichni po nich však touží. Lodní kuchařka Gunndís zjišťuje znepokojivé okolnosti úmrtí svého otce. V recyklačním centru v Reykjaví... více

Komentáře (0)