Hra na nenávist

recenze

Lucy a Joshua se nenávidí. Lucy nemůže vystát jeho perfekcionismus a on šílí z jejího spontánního chování. Možná by to nebyl až takový problém, kdyby nebyli nuceni sdílet jednu kancelář. Kromě práce se tak absolutně soustředí na to, aby toho druhého co nejvíc naštvali. A když se objeví možnost povýšení pro jednoho z nich, jejich boj nabírá na obrátkách. Jenže co když mezi nimi ve skutečnosti žádná nenávist nikdy nebyla? Co když je to všechno jenom hra na nenávist?

Příběh je napsaný v ich-formě z pohledu Lucy. Autorka má skvělý styl psaní, díky kterému jsem se do knihy začetla okamžitě a už jsem se nedokázala odtrhnout. Je to jeden z těch jednodušších stylů psaní, který člověka hned chytne, ale zároveň dokáže zprostředkovat atmosféru a pozadí příspěvku skrz popisy tak, že působí jako skutečnost.

Kniha představuje krásný a romantický příběh, který přirozeně plyne spíše pomalejším tempem, které ale nádherně dokresluje a podtrhuje celý děj. Příběh je jednoduchý a zároveň neuvěřitelně komplexní a emocionální, což je za mě u romancí ta nejlepší kombinace. A nechybí ani pořádná dávka vtipu.

Chemie mezi hlavními postavami je naprosto úžasná. Už od první chvíle je i přes jejich hašteření naprosto jasně vidět, jak to mezi nimi jiskří a je to v podstatě hmatatelné. Celý vztah hlavních hrdinů je neskutečně milý a celou dobu, co jsem příběh četla, jsem se musela usmívat.

Skvělé na této knize je, že na rozdíl od jiných romantických knih, se vyhnula jakékoli pseudozápletce. Všechno, co se v téhle knize děje přirozeně vyplývá z předchozích událostí a má v ní svoje místo. Je to nádherný celek, kde nic nechybí, nepřebývá ani nepůsobí zbytečně či uměle. Všechno zapadá na své místo jako puzzle.

Z vyobrazení postav jsem neskutečně nadšená. Autorka si na nich dala opravdu záležet a obdarovala je velkou škálou nejrůznějších povahových rysů, které se navzájem skvěle doplňovaly a vytvořily úžasné hlavní hrdiny, kteří mají své chyby a jsou od první chvíle čtenáři sympatičtí. Ale samozřejmě ani vedlejší postavy nepřišly zkrátka. Ty jsou sice vyobrazeny trochu méně detailně, ale dostatečně vzhledem k příběhu a na to, aby si o nich čtenář udělal obrázek.

Má mě rád, nemá mě rád je přesně ten příběh, který vás přivede na jiné myšlenky a vykouzlí vám úsměv na tváři bez ohledu na to, jak moc mizerně se cítíte. Při jeho čtení se zkrátka nejde neusmívat a myslet na starosti. Za mě je tohle tedy dokonalá kniha do každého počasí a nálady.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Ikar.

Lucy Huttonová a Joshua Templeman se nemají rádi. Není to jen tak nějaké obyčejné nepřátelství nebo prostá nesnášenlivost. Nenávidí se celým srdcem a nebojí se dát si to pořádně najevo, a přitom jsou nuceni obývat společnou kancel... více

Komentáře (0)