Hra na vraždu – prequel k YA thrillerové sérii

recenze

Hra na vraždu (2024) / Kizuizi

Za recenzní výtisk v rámci spolupráce děkuji nakladatelství Grada (Cosmopolis)

Pipa není zrovna nadšenec do zábavných večírků, raději se věnuje studiu a naplno tak zaměstnává svůj mozek. A tak i když přijme, ne moc nadšeně, pozvánku na večírek u kamaráda, náladu jí zvedne až zjištění, že při hře bude muset přemýšlet...

O sérii Návod na vraždu pro hodné holky musel už minimálně zaslechnout každý, kdo má rád krimi příběhy. A tenhle prequel je jistě pro každého, kdo sérii četl, jakousi nutností.

Hra na vraždu je velmi útlounký příběh, který nezabíhá do detailů, nepředstavuje účastníky, rozhodně nejde ani do hloubky podstaty postav. Přináší však velmi důležitou informaci – to jak všechno začalo, jak se Pipa vlastně dostala k řešení svého prvního případu.

Většinou dávám doporučení, pro koho je kniha vhodná, tentokrát půjdu opačným směrem. Rozhodně ji nedoporučuji těm, kteří nečetli alespoň první díl série, jelikož by to pro ně byl vlastně nicneříkající příběh. Pokud i tak chcete tímto prequelem začít, rovnou pak pokračujte prvním dílem, protože jak jsem už zmínila, ve Hře na vraždu se nedozvíte o jejích postavách nic a zbytečně pak můžete odsoudit celou sérii.

Hra na vraždu je svižné čtení, které zvládne za chviličku naprosto každý. Stejně jako celá série je i velmi pěkně graficky zpracovaná a i když to není nic extra překvapujícího, je to prostě zábavné. V popředí je samozřejmě Pipa a její zápal pro řešení záhad (zde je to místy i trochu úsměvné), nechybí ani napínavé momenty a jako bonus si vlastně sami rovnou můžete zahrát na detektiva.

Tak tedy – fanoušci této série, pojďte zjistit, jak to všechno začalo!

Pipa Fitz–Amobiová není ten typ dívky, co by byla nadšená z pozvání na kamarádovu party. Zvlášť na takovou, která po ní vyžaduje navléct se do šatů, jako by byl rok 1920, a předstírat, že s ostatními hosty vyšetřuje vraždu. Oprot... více

Komentáře (0)